Článek
Někdo tvrdí, že s věkem roste touha po klidu místo po zakládání rodiny, ale realita dneška ukazuje spíše opak. Pozdější mateřství se stává běžnou praxí, a to z různých důvodů: kariéra, finanční stabilita či jednoduchý fakt, že se dotyčná dříve na dítě necítila připravená. Komunální politička a filmová producentka Hana Třeštíková na svých sociálních sítích nedávno popsala, jak komplikovanou a dlouhou cestu sama absolvovala, než se jí podařilo otěhotnět s pomocí lékařů.
Doba se mění a s ní i pohled na zakládání rodiny
Mnoho žen se dnes místo brzkého těhotenství soustředí na kariérní postup, cestování či prostě jen nabírání životních zkušeností. V ekonomické rovině tomu nahrává i fakt, že bydlení nebo stabilní příjem nejsou v mladším věku snadno dosažitelné. A tak běží čas, který se běžně označuje termínem „biologické hodiny“. Jenže dnešní medicína dokáže – za určitých podmínek – tento budík částečně posunout.
Hledání tatínka
Když Hana Třeštíková došla k závěru, že mateřství už nechce odkládat, ale nemá po svém boku tradičního partnera, stála před otázkou, zda zvolit anonymního dárce spermií, nebo se obrátit na někoho ze svého okolí. Rozhodla se pro druhou variantu. Obrátila se na blízkého přítele, s nímž se sice nevidí v partnerském vztahu, ale dlouhodobě si důvěřují a znají se natolik dobře, že oba věří v možnost společné výchovy.
Než se pustili do procesu umělého oplodnění, promysleli si, co to bude znamenat. Museli si ujasnit představy o výchově, rozdělení rolí a také finančních nákladech. Ve chvíli, kdy dojdete k takovému rozhodnutí, nestačí totiž jen „darovat“ genetický materiál.
Za mě hlavní otázkou zůstává, jakou roli dárce – zde dlouholetý kamarád – v životě dítěte (i Hany) reálně chce a dokáže plnit. V klasickém anonymním darcovství je to nastavené jasně: dárce se vzdává práv i povinností. V „kamarádské“ variantě je potřeba myslet i na možné změny vzájemného vztahu v budoucnu.
Hana Třeštíková však věří, že se společně dokážou o dítě postarat se stejnou láskou, jako by šlo o tradiční rodinu. Její příběh proto nabízí více než jen lékařskou stránku umělého oplodnění: je i praktickou ukázkou, jak důležitá je otevřená dohoda, zralá sebereflexe a vyjasněná očekávání na obou stranách, než se do podobného modelu rodičovství pustíte.
Když se chce, mnohdy to jde
Nechci vynášet soudy, zda je pozdní rodičovství „dobré“ či „špatné“. Každá žena má jiné důvody, pro které se k zakládání rodiny odhodlá později, a každá má svá očekávání. Příběh Hany Třeštíkové ilustruje, že „pozdější věk“ ani „chybějící partner“ nejsou nepřekonatelnou překážkou. Já osobně preferuji klasičtější roli otce, ale to může mít každý jinak.
Na závěr nezbývá než popřát Haně, aby její těhotenství i porod proběhly co nejklidněji, a budoucímu miminku pevné zázemí a lásku obou rodičů. Věřme, že přátelský základ jejich domluvy vydrží a dítěti tak nikdy nebude chybět podpora ani od mámy, ani od táty.
Zdroje:
https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/599821-hana-trestikova-oznamila-prekvapivou-novinku-ve-42-letech-je-tehotna
https://www.maminka.cz/clanek/hana-trestikova-42-oznamila-tehotenstvi-byla-to-dlouha-a-narocna-cesta-necitim-se-stara
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/807280/hana-trestikova-42-je-tehotna-umele-oplodneni-si-chvali-kdo-je-otcem.html
https://www.instagram.com/hankatrestikova/
