Článek
Prý se vůbec nestyděla hovořit o svých zkušenostech se ženami a občas nenápadně naznačovala, že by se nebránila vyzkoušet trojku. Pro Honzu, tehdy poměrně nezkušeného, se to zdálo jako naplnění nejtajnějších fantazií. Od první chvíle byl unešený jejím šarmem, otevřeností a tou nespoutaností, která mu imponovala.
Po čase se vzali. Na svatbě vypadali šťastně – zamilovaný pár, který má společnou vášeň pro netradiční prožitky a otevřenost. A skutečně zpočátku jejich milostný život sršel jiskrami. Nakonec došlo i na onu vysněnou trojku, do které se Honza nechal strhnout – chtěl vidět, jak to bude fungovat, byl plný vzrušení a zvědavosti. Jenže ta jediná noc mu převrátila představy vzhůru nohama.
Průběh akce totiž nedopadl, jak čekal. Místo pocitu spojení se objevily rozporuplné emoce. Honza se sice těšil, ale v reálu se cítil divně, nevěděl, co smí, co nesmí, skoro jako by znovu ztratil všechny jistoty a byl nešikovně dotlačený do situace, kterou nedokázal ovládnout. A nejhorší bylo vidět, jak se jeho manželka s tou druhou ženou projevuje tak divoce a hlasitě, jak ji ještě nikdy neviděl. Prý ho zasáhlo, když viděl, že doslova „křičela rozkoší“, zatímco on tam zůstal stát trochu mimo hru. On se dokonce přiznal, že měl problém vůbec udržet erekci, protože byl šokovaný intenzitou mezi nimi dvěma.
Po tomto „experimentu“ manželka razantně řekla: „Trojku už nikdy nebudeme opakovat.“ Honzovi se trochu ulevilo, ale zároveň se cítil poníženě, jako by si jeho žena uvědomila, že s jinou zažila větší slast než s vlastním mužem. A to byla jen předehra k dalším zádrhelům…
Od té doby se totiž její chování změnilo. Oficiálně prohlásila, že žádné podobné akce nechce, ale přitom Honza viděl, jak otevřeně flirtuje s dalšími ženami. Na večírcích se jí nebálo chytit dívku kolem pasu, dokonce jednou zahlédl, jak kamarádce sahá do kalhot. Když se jí na to ptal, odmávla ho s tím, že je přece bisexuálka, a on „nemá co žárlit“. Jenže on cítil strašnou nejistotu a ponížení, ale kdykoli se snažil mluvit o svých pocitech, manželka mu vpálila, že „pořád řeší trojky“ a „je posedlý“.
A pak jsou tu ty chvíle, kdy si jeho žena dá víc skleniček a najednou mu navrhuje, že by vlastně mohla najít jinou ženu znovu, anebo ho ráda sledovala s někým dalším. Jenže ráno se tváří, že nic takového neřekla, a pokud to Honza připomene, tak vybouchne a označí ho za úchyla, co se fixuje na trojku. Honza mezitím neví, jestli skutečně manželka nepokračuje v dalších lesbických poměrech potají. Ani neví, jestli jí jde o reálnou nevěru, nebo jen zkouší, kolik si může dovolit.
Výsledek? Ten kdysi nádherný, vášnivý vztah se proměnil v minové pole. Manželka si užívá flirty, sdílí vyzývavé fotky na sociálních sítích, ale on je v roli neustále zmateného diváka, který neví, jestli na něj opět spustí nějakou žárlivou hru, anebo ho zatáhne do dalšího erotického dobrodružství. Místo upřímné komunikace vidí jen útočnost a manipulaci.
„Jsem totálně ztracený,“ řekl mi jednou se slzami v očích. „Je to ta samá žena, co jsem si vzal? Anebo jsem si ji jen vysnil?“ Tyhle otázky mu teď víří hlavou. Někdy má pocit, že by měl utéct, jindy si říká, že když kdysi byly sliby a city silné, třeba to jde zachránit.
Co s tím? Upřímně bych mu poradila otevřenou konfrontaci a nejlíp i společnou terapii. Ale on se bojí, že to manželka odmítne. Nebo že se mu vysměje. Přesto zvažuje, že buď podnikne nějaký rázný krok, anebo to zabalí. Protože takhle dlouhodobě žít nejde. Co byste poradili vy? Čekat, až se žena „vyblbne“? Konfrontovat ji tvrdě s tím, že potřebuje jasná pravidla? Nebo sbalit kufry a vyklidit pole?
Tak snad najde Honza brzy východisko, ať už to dopadne jakkoli. Není nic horšího, než žít ve vztahu plném chaosu a nejistoty o tom, co přijde zítra.
