Článek
Jedna žena a osm mužů stále živí naději, že se stanou čtvrtou hlavou státu za dobu trvání samostatné České republiky. Reálnou šanci mají pouze tři. Víme o nich, že jedna vidí za svůj největší deficit svou krásu a mládí, další chtěl být jen elitním vojákem, určitě ne špionem a ten třetí to určitě nedělá kvůli imunitě a odložení výroku soudu po dobu jeho případného angažmá na Hradě.
Všichni tři jsou kariéristé. Dva z nich se dosud reálné politice nevěnovali, přesto rovnou míří za nejvyšší ústavní funkcí. Třetí nikdy do politiky nechtěl, je manažer, Lány a Pražský hrad nejsou pro něj.
O všech třech víme, že mají problém přiznat vlastní selhání a chyby. Přesto se zdá nevyhnutelné, že jedna/jeden z nich se stane tím, kdo na pět let nahradí v prezidentské funkci odcházejícího důchodce z Vysočiny, který na skutečný vejminek zvolil život v Lánech. Jen už ne na zámku, ale v bungalovu.
Je těžké najít mezi třemi prezidentskými favority toho svého, prostě proto, že naše životní hodnoty se významně míjejí. Ale i s lidmi, kteří vám naprosto nekonvenují, můžete mít něco společného. Fandit stejnému týmu, mít stejné literární nebo hudební preference.
U prvních tří prezidentů samostatné České republiky bylo jasné, že je spojuje čtenářství. Měli sice jiný vkus, ale čtení a literatura byla bytostnou součástí jejich životů.
Co se hudby týče, bylo tomu jinak. Václav Havel byl z podstaty své osobnosti otevřený. Frank Zappa, Lou Reed, The Rolling Stones, ale také The Plastic People of the Universe nebo návštěvy festivalu v Trutnově. To byl ve zkratce jeho hudební svět. Když do Prahy zavítal americký prezident Bill Clinton, šlo se na jazz do Reduty, aby se mizernému hráči na saxofon, toho času využívajícího Oválnou pracovnu ke svádění stážistek, udělala radost.
Václav Klaus sice v době svých vysokoškolských studií využíval závanu svobodnějšího ducha a účastnil se kulturního dění, ale vždy pro něj bylo důležité ukazovat, že je jiný než ostatní. Proto byl minimálně veřejně jeho preferencí jazz. Od roku 2004 se pořádal festival Jazz na Hradě, který z postu prezidenta podporoval.
Ale rozkročen byl šířeji. Jezdil například zahajovat festival Smetanova Litomyšl, případně zavítal na koncert kapely svého tajemníka Ladislava Jakla Folimanka Blues. Nemusela to být zrovna produkce podle jeho gusta, ale Klaus si vždy nejvíce cenil loajality. Proto, i když hudebně to spadalo spíše do Havlova ranku, zašel Klaus na koncerty kapely Aktual. Formace, kterou v 60. letech 20. století v Mariánských Lázních spoluzakládal Milan Knížák, věrný Klausův spojenec v kritice Václava Havla.
Představu o sobě samém jako někom netuctovém s Václavem Klausem sdílel Miloš Zeman. Ale protože cílil na jinou voličskou základnu, odlišná byla i veřejně deklarovaná hudební preference. Zeman vždy mluvil o skupině ABBA jako té, kterou rád poslouchá. Do týmu jeho podporovatelů před prezidentskou volbou patřili i hitmaker Michal David nebo zpěvák Daniel Hůlka, jimž Zeman později udělil státní vyznamenání. Otázkou je, zda osobně má jejich hudbu rád.
Před prezidentskou volbou, která Zemanovi vynesla druhý mandát ve funkci, jako své oblíbené skladby uvedl Sentimental Journey od Elly Fitzgerald, Jednoho se vrátíš zpívané Věrou Špinarovou, moravskou lidovku Za tichů Moravú nebo Nocturne Frédérica Chopina.
Zároveň také svým přátelům část Sentimental Journey Zeman uměl zahrát na klavír. V roce 2018 na své návštěvě Číny takto potěšil tamního prezidenta Si Ťin-pchinga nebo tehdejšího ruského premiéra Dmitrije Medveděva.
(Pro úplnost - Václav Havel občas hrával na bonga a Václav Klaus na harmoniku.)
Druhé funkční období Zemanovi na Pražském hradě končí 8. března 2023. Těžko říci, jaké hudební preference sídlo českých prezidentů poté ovládnou. Z životních příběhů tří hlavních favoritů vyplývá, že nepůjde o tak výraznou osobnost jako v případě tří dosavadních českých prezidentů. Tedy, že ani její hudební vkus nebude nijak specifický, natož pak progresivní.
Představa, že by kterýkoli z nich znal nebo poslouchal alespoň pětinu playlistu oblíbené muziky za rok 2022, který zveřejnil bývalý americký prezident Barack Obama, je zcela utopická.
Obama je minulost, co současnost? Americký ministr zahraničí Antony Blinken zveřejnil playlist jak amerických songů roku 2022, tak i seznam skladeb oblíbených interpretů ze států, které za uplynulý rok navštívil.
Ne, ani tady se žádná velká shoda a znalost očekávat nedají. A přitom small talk třeba o muzice je tím, co může probořit ledy, navázat vztah a v konečném důsledku pomoci vzájemným vztahům zemí, jež ti, kdo o dané hudbě mluví, zastupují.
Ať už bude na Hradě Nerudová, Pavel nebo Babiš, Česko asi dál zůstane marginálním, na geopolitické mapě nepříliš důležitým státem. Zvolená osoba bude zastupovat Českou republiku a vkus svých voličů. Z čehož vyplývá, že ať už vyhraje kdokoli, bude reprezentovat Olympic, Kabát, Marka Ztraceného, Mirai, Lucii Bílou nebo Ewu Farnou. Ať už si je tam hrát bude, či ne. Yzomandias, Redzed nebo Calin si na svého člověka na Pražském hradě budou ještě muset počkat.
