Článek
Po náročném dni v práci automaticky sáhnete po čokoládě nebo si dáte skleničku alkoholu, i když jste si nedávno slíbili, že začnete žít zdravěji. Případně se na cestu domů vydáte známou trasou, i když víte, že existuje lepší alternativa. Nejde o náhodu, ale o důsledek toho, jak stres postupně mění fungování našeho mozku.
Dva přepínače
Vědci z Kalifornské univerzity v Los Angeles objevili dvě „dráhy“ v mozku, které pomáhají vysvětlit, proč chronický stres narušuje naši schopnost činit promyšlená rozhodnutí. Výsledky jejich studie, publikované v časopise Nature, odhalují, jak stres přepíná mozek mezi dvěma režimy - mezi rozvahou a automatickým jednáním.
„Je to opravdu významný objev,“ komentuje Kyle Smith, neurovědec z Dartmouthské univerzity v New Hampshire, který se na studii nepodílel. „Popsaný proces pravděpodobně není jediným způsobem, jakým stres zvyšuje tvorbu návyků, ale opravdu přesně určuje jeden z mechanismů.“
Myši pod tlakem
Výzkumný tým vedený Jacqueline Giovanniello vystavil laboratorní myši různým mírným stresorům, včetně vlhké podestýlky a šumu. Zároveň se studie účastnila i kontrolní skupina hladových, ale nestresovaných myší. Obě skupiny se naučily stisknout páčku, aby získaly chutné granule.
Vědci následně testovali schopnost zvířat učinit flexibilní rozhodnutí - tedy myslet na důsledky svého chování a podle toho se rozhodovat. Alternativou je spoléhání na návyk, který Smith popisuje jako „automatický, téměř nevědomý reflex pokračovat v tom, co jste dělali dříve“.
Pro ověření, zda se zvířata chovají návykově, dali vědci myším velkou porci granulí. Potom dostaly možnost znovu stisknout páčku. Nestresované myši, které se předtím najedly, se o páčku příliš nezajímaly - šlo o příklad jejich schopnosti učinit účelná rozhodnutí. Naproti tomu stresované a syté myši nadále tiskly páčku mnohokrát za minutu, což je chování spíše automatické než cílené.
Dálnice nervových buněk
Tým vědců vystopoval kořeny chování zvířat ke dvěma drahám, neboli „dálnicím nervových buněk“ v mozku. Obě začínají v amygdale, která zpracovává stres, a vedou do oblasti mozku zvané dorzomediální striatum. Tato oblast je klíčová pro nastavení rovnováhy mezi spoléháním se na návyk a rozhodováním zaměřeným na cíl.
Jedna z těchto nervových drah byla vysoce aktivní u nestresovaných myší, když se učily stisknout páčku pro odměnu. U stresovaných myší byla naopak tato dráha tichá.
Tým poté použil techniku zvanou optogenetika - která aktivuje nebo naopak utlumuje geneticky upravené neurony pomocí světla - k zapnutí této dráhy u stresovaných myší během jejich učení, jak mačkat páčku. Na rozdíl od předchozích výsledků tyto stresované myši po nasycení zuřivě nemačkaly páčku, podobně jako nestresované myši.
Druhá nervová dráha, kterou vědci identifikovali, vykazovala opačný vzorec: byla aktivní u stresovaných myší, ale tichá u kontrolní skupiny, což naznačuje, že podporuje spoléhání na návyk po stresu.
Stres jako přepínač v mozku
„Myslím, že se dnes pokoušíme pamatovat si více informací než kdykoli předtím,“ vysvětluje Elizabeth Marsh z Duke University. „Když se snažíte udržet v hlavě více informací, přirozeně zažijete více momentů, kdy vám něco vypadne,“ upozorňuje.
Lidský mozek má omezenou kapacitu a chronický stres ji ještě snižuje. Studie ukazují, že „nadměrné používání digitálních technologií vede k změnám v mozku, včetně změn v šedé a bílé hmotě mozkové kůry,“ konstatují výzkumy.
Širší důsledky pro zdraví
Dopad chronického stresu na rozhodování je ovšem pouze vrcholem ledovce. Jak vysvětlil odborník na stres Jay Winner, „stres na nás nepůsobí pouze emocionálně. Člověku se může zásadním způsobem podepsat na jeho zdravotním stavu, anebo jeho stávající nemoc ještě zhoršit.“
Výzkumy potvrzují, že dlouhodobý stres oslabuje imunitní systém, zvyšuje náchylnost k infekcím a zpomaluje proces hojení. Chronický stres může také ovlivnit metabolismus. Zvýšené hladiny kortizolu mohou vést k ukládání tuků, zejména v oblasti břicha.
Co s tím?
Na rozdíl od myší v laboratoři máme jako lidé k dispozici řadu strategií, jak se stresem bojovat. Pro řízení stresu je klíčové poznat spouštěče. Jak upozorňují experti, předpokladem úspěšné prevence stresu je orientace ve vlastních stresorech.
Pokud si člověk uvědomuje, že trpí některými příznaky chronického stresu, je důležité podniknout kroky ke zvládání stresu, doporučují odborníci. Mezi efektivní strategie patří pravidelný pohyb, meditace a mindfulness, zdravá strava a dostatek kvalitního spánku.
Podobně jako cigarety nebo špatné stravovací návyky, i stres je zdravotním rizikovým faktorem, kterému se můžeme aktivně bránit. S nově objevenými mechanismy, jak stres přepíná náš mozek mezi rozvážným rozhodováním a automatickými návyky, máme další důvod, proč brát duševní pohodu vážně.
