Článek
Podobnou zkušenost zažil i psycholog Adrian Ward z Texaské univerzity v Austinu. Devět let suverénně jezdil po městě, ale když mu přestala fungovat navigace v telefonu, nedokázal najít ani cestu k dobrému příteli. „Prostě jsem si zvykl zapnout mapy a dělat, co mi říkají,“ přiznává v nejnovější studii publikované v časopise Nature.
Není ale rozhodně sám. Strach ze ztráty paměti v důsledku nadužívání technologií je tak rozšířený, že se pro něj vžil termín „digitální amnézie“. Oxfordský slovník dokonce loni zvolil jako slovo roku výraz „brain rot“ - tedy doslova hnilobu mozku způsobenou konzumací triviálního online obsahu.
„Setkávám se s tím často. Lidé se bojí, že si už nic nepamatují,“ říká Daniel Schacter, který se věnuje výzkumu paměti na Harvardově univerzitě. „Když se mě na večírku ptají, proč si nemohou nic zapamatovat, odpovídám jim jednoduše - stárnete. Efekt stárnutí na paměť si lidé často pletou s vlivem technologií,“ vysvětluje.
Ne tak snadno
Výzkumy skutečně ukazují, že vše je složitější. Některé studie potvrzují, že nadměrné používání digitálních technologií může negativně ovlivnit konkrétní kognitivní schopnosti. „Lidé, kteří intenzivně využívají GPS navigaci, si později hůře vybavují trasy,“ upozorňuje Elizabeth Marsh z Duke University. Neexistují však přesvědčivé důkazy o tom, že by technologie způsobovaly celkový úpadek paměti.
Problém může být jinde. „Myslím, že se dnes pokoušíme pamatovat si více informací než kdykoliv předtím,“ vysvětluje Marsh. „Když se snažíte udržet v hlavě více informací, přirozeně zažijete více momentů, kdy vám něco vypadne.“
Nástup umělé inteligence však může situaci změnit. „ChatGPT a podobné nástroje představují úplně novou úroveň technologie. Je to něco jiného než jen vygooglovat hlavní město Madagaskaru,“ varuje Tali Sharot z University College London. Zatímco dříve jsme si informace jen ukládali do externích zdrojů, AI je aktivně přetváří a může produkovat přesvědčivé nepřesnosti.
Potvrzují to i další výzkumy. Častější používání AI koreluje s nižší schopností kriticky vyhodnocovat informace, zjistil ve svém výzkumu Michael Gerlich a svá zjištění publikoval v odborném časopise Societies.
Problém je zejména u mladší generace, která vykazuje vyšší závislost na umělé inteligenci a nižší schopnost kritického myšlení ve srovnání se staršími ročníky.
Nepřestat myslet
Nejde přitom jen o paměť. Studie naznačují, že nadměrné používání digitálních technologií vede k změnám v mozku, včetně změn v šedé a bílé hmotě mozkové kůry.
„Je to jako s jídlem,“ nabízí zajímavé přirovnání Babak Abedin z University of Technology Sydney. „Musíme přemýšlet o tom, jaká média konzumujeme a jakou mají výživovou hodnotu.“ Na rozdíl od cigaret, ke kterým se technologie často přirovnávají, mohou sociální média a umělá inteligence podle něj pomáhat i škodit - záleží na způsobu užívání.
Řešením tak není technologie zavrhnout, ale naučit se s nimi zdravě žít. Odborníci doporučují aktivně trénovat paměť, vytvářet prostory bez digitálních technologií a především - nepřestávat kriticky myslet.
