Článek
Když před pár dny na 12 hodin přestal v USA fungovat TikTok, zavládla mezi mnoha z jeho 170 milionů tamních uživatelů panika. Rychle se ukázalo, že závislost na sociálních sítích není jen prázdná fráze. „Někteří teenageři si nastavují budíky, aby se mohli v noci probouzet a kontrolovat sociální sítě. Bojí se, že by jim mohlo něco uniknout a někdo by kvůli tomu mohl být naštvaný,“ popsala realitu Annie Margaret, působící na ATLAS Institute coloradské univerzity.
Jako kouření
Paralela se závislostí na cigaretách není náhodná. V 50. letech minulého století bylo kouření společenskou normou. Lidé začínali kouřit, protože to dělali všichni ostatní, nepovažovali to za škodlivé a pomáhalo jim udržovat sociální kontakty. „Stejně jako tehdy cigarety, jsou dnes sociální sítě považovány za skvělou každodenní věc,“ upozorňuje Jenny Radesky, behaviorální pediatrička působící na Michiganské univerzitě.
Sítě nás spojují s blízkými po celém světě, nabízejí nekonečnou zábavu a slibují možnost změnit život jediným virálem. „Pod lesklým povrchem ale začínají bublat potenciální nevýhody, podobně jako zdravotní rizika, která se nakonec ukázala být u cigaret nepopiratelná,“ dodává Radesky.
Vivek Murthy, hlavní lékařský úředník USA v pozici odpovídající českému hlavnímu hygienikovi, proto loni v červnu navrhl, aby sociální sítě nesly podobná varování jako cigarety. „Nastal čas požadovat po sociálních platformách varování hlavního hygienika, které by upozorňovalo na významná rizika pro duševní zdraví dospívajících,“ napsal v textu pro deník The New York Times.
Jenže jsou sociální sítě skutečně podobně nebezpečné jako cigarety? Podle některých odborníků je přiléhavější srovnání s čokoládou nebo fast foodem. „Je to jako s regulací potravinářského průmyslu. Musíme přemýšlet o tom, jaká média konzumujeme a jakou mají výživovou hodnotu,“ vysvětluje Babak Abedin z University of Technology Sydney.
Zatímco cigarety jsou vždy škodlivé, sociální média mohou pomáhat i škodit – záleží na způsobu užívání. „Podobně jako u čokolády nám zdravotní hodnocení pomáhá učinit informovaná rozhodnutí o množství cukru a dalších přídatných látek, které chceme konzumovat,“ dodává Abedin.
Alarmující čísla
A jde především o nejmladší generace. Data z výzkumu Cancer Research UK ukazují, že 86 % mladých lidí se setkává s reklamou na sociálních sítích, 84 % v televizi a 82 % na billboardech. Někteří teenageři tráví na sociálních sítích v průměru téměř 5 hodin denně, vyplynulo z průzkumu Gallupova ústavu.
Ještě znepokojivější jsou data z Irska. Podle studie Nadace pro irské srdce je více než třetina teenagerů závislá na konzumaci obsahu ze sociálních sítí poté, co viděli reklamy na nezdravé potraviny. „Děti jsou bombardovány marketingem na sociálních sítích a tento výzkum ukazuje, že to silně ovlivňuje jejich rozhodování,“ říká Chris Macey, ředitel nadace.
Evoluce versus technologie
Během několika posledních tisíciletí jsme jako lidstvo vyvinuli technologie uspokojující naše potřeby. Klimatizované domy nás chrání před nepřízní počasí, léky před bolestí. Ve světě, kde byly kalorie vzácné, se lidé naučili toužit po potravinách bohatých na cukr a tuk. „Ovládli jsme své prostředí tak úspěšně, že se nyní otrávíme příliš velkým množstvím dobrých věcí,“ varuje Annie Margaret.
Podobný princip platí i pro informace. V minulosti byly vzácné, internet se však v posledním čtvrtstoletí stal přímým kanálem, který poskytuje jejich nekonečný proud. A podobně jako u nezdravého jídla, i zde platí, že nadměrná konzumace škodí.
Zatímco americký Kongres teprve zvažuje regulaci sociálních sítí, některé země už konají. Například Austrálie nedávno schválila zákon zakazující přístup k sociálním sítím pro osoby mladší šestnácti let. Zákon se vztahuje na všechny hlavní platformy, včetně Facebooku, Instagramu, TikToku a X (dříve Twitter). Děti nebudou moci mít účty ani se souhlasem rodičů. Podle průzkumů až 77 % Australanů považuje tento krok za nezbytný pro ochranu dětí před nebezpečím na internetu
Otázkou tedy není, zda jsou tyto platformy pro děti škodlivé. Jsou. Ani zda by se mělo něco udělat – kroky politiků dokazují, že odpověď je jednoznačná. Ne zcela jasné pouze zůstává, jak k tomu přistoupit.
Varování nestačí
„Varovné štítky na tabákových výrobcích pomohly snížit jejich užívání od 70. let významným způsobem,“ připomíná Josh Golin, výkonný ředitel organizace Fairplay, zaměřené na zákaz reklamy zacílené na děti. Jenže v případě sociálních sítí to nebude tak jednoduché.
Americká psychologická asociace konstatovala, že používání sociálních médií není pro mladé lidi samo o sobě prospěšné ani škodlivé. Studie však odhalily řadu negativních efektů: pocity stresu, deprese, žárlivost a osamělost, stejně jako snížené sebevědomí a narušování soukromí.
Jak tedy z této pasti ven? Odborníci se shodují na několika základních pravidlech: omezení času stráveného na sociálních sítích, vytvoření prostoru bez mobilů ve školách a především aktivní role rodičů.
„Nejde o selhání vůle a rodičovství. Jde o důsledek uvolnění mocné technologie bez odpovídajících bezpečnostních opatření, transparentnosti a odpovědnosti,“ je přesvědčen hlavní hygienik Murthy.
A i když administrativa Donalda Trumpa řeší další osud TikToku, je jasné jedno - sociální sítě tu s námi zůstanou. Otázkou je, zda k nim časem změníme přístup podobně, jako se to stalo v případě cigaret. Nebo zda najdeme způsob, jak si tento digitální pamlsek dávkovat v míře, která je zdravá.
