Článek
Hadi obvykle nepatří mezi příliš populární tvory. Ba spíše naopak, často vzbuzují nechuť, odpor či strach. Existuje však výjimka – užovka stromová, která je tam, kde žije, dlouhodobě považována za sympatického a prospěšného živočicha.
Užovka stromová (Zamenis longissimus), dříve známá jako užovka Aeskulapova, lidově nazývaná Eskulapka patří mezi nejedovaté hady. Tento had byl původně zasvěcen řeckému bohu lékařství Asklépiovi (latinsky Aesculapovi) a je vypodobňován již na památkách starých více než 2 500 let.
Podle staré legendy zachvátila Řím ve 3. století před naším letopočtem velká smrtící epidemie. Město před touto pohromou zachránil bůh lékařství Aesculap, který do města přišel v podobě hada, podle všeho právě užovky stromové. Z vděčnosti stavěli Římané chrámy a tyto užovky v nich chovali. Aesculapova hůl s ovinutým hadem se od té doby stala symbolem lékařů a farmaceutů. Proto se této užovce někdy říká Aesculapova užovka. Toto označení přetrvává v mnoha jazycích, například chorvatsky – eskulapova zmija, italsky – colubro di Esculapio, německy – Äskulapnatter, rumunsky – şarpele lui Esculap a anglicky – Aesculapian Snake.
Také u nás se k této užovce vážou různé pověsti. V knize Pověsti ze Znojemska se píše, že „Obyvatelé statku, kde hádek přebýval, se vždy těšili dobrému zdraví a byli rádi na světě, dobytek prospíval, úroda byla každým rokem hojná, a tak všichni žili šťastně až do smrti. Běda rouhači nebo surovci, který na hádka vztáhl ruku, nebo ho dokonce zabil. Než se rok s rokem sešel, i on násilnou smrtí“.
Kromě mýtů jsou však zajímavá i fakta. Užovka stromová je největším hadem v naší přírodě a může dorůstat až dvoumetrové délky – největší jedinec z Podyjí měřil 197 cm. Přesto je pro člověka zcela neškodná.
V České republice obývá užovka stromová lesostepní oblasti s vlhkými místy, jako jsou kamenité stráně, zarostlé sady, okraje pastvin a lesní průseky. Vyhýbá se zcela otevřené krajině a nejvíce se soustředí na místa s dostatkem úkrytů, potravy a líhnišť, jako jsou skalní strže, zídky, suťová pole, rozvaliny budov, kůlny či skládky dřeva. Užovka se často vyskytuje i v blízkosti lidských obydlí, především hospodářských stavení.
Vzhledem k její mimořádné vzácnosti jsou všechny lokality výskytu tohoto hada pečlivě sledovány a chráněny. Byl dokonce vypracován záchranný program, který má zajistit podrobné informace o výskytu a způsobu života užovky stromové.
V České republice je tento had velmi vzácný. Výskyt považovaný za původní je znám pouze ve třech oblastech: v Podyjí, v Bílých Karpatech a v Poohří.
Tři české populace užovky stromové se přitom nechovají stejně. Poohří představuje malou izolovanou populaci, která je jedním z nejsevernějších míst výskytu tohoto druhu na světě.
Zde je výskyt užovek v obcích, zahradách nebo hospodářských dvorech běžný už dlouhá desetiletí. V této oblasti se chovala synantropně (výskyt v blízkosti lidí) odjakživa. V Bílých Karpatech se přírodní a synantropní stanoviště přirozeně prolínají. Užovky jsou tu dobře známé jak z volné přírody, tak z lidských sídel.
Naopak v Podyjí tomu bylo dlouhodobě úplně jinak. Místní populace byla silně vázána na přírodní a polopřírodní stanoviště – skalní výchozy, suťové svahy, staré vinohradnické terasy nebo kamenné zídky v údolí Dyje. Výskyt v souvislosti s lidským obydlím byl do nedávna velmi vzácný.
V posledních letech přibývá nálezů přímo v intravilánech obcí, kde využívá staré zídky, komposty, skládky dřeva nebo hospodářské budovy. V některých případech byla nalezena také mláďata, což naznačuje, že se prostředí lidských sídel stává součástí jejich rozmnožovacího prostředí. Právě v tom spočívá největší překvapení. Ještě před několika lety byly podobné nálezy výjimečné, dnes jich postupně přibývá.
Mládě užovky stromové má za hlavou výrazné žluté půlměsíčky a je snadno zaměnitelné s užovkou obojkovou
Proč se užovka stromová v Podyjí začíná objevovat stále častěji v blízkosti lidských obydlí, zatím nevíme. Pravděpodobně se na tom podílí kombinace několika faktorů. Svou roli může hrát postupné zarůstání tradičních stanovišť i změny mikroklimatu. Vlivem teplejších a sušších letních období přirozené substráty rychleji vysychají, zatímco zahradní komposty v okolí domů poskytují stabilnější teplotní i vlhkostní podmínky vhodné pro vývoj vajec. Zda právě tento faktor stojí za rostoucím počtem nálezů v intravilánech, ukáže až další výzkum.
Užovka stromová patří nepochybně k přírodním vzácnostem a její ochrana v NP Podyjí je velmi důležitá. Je proto zásadní znát dobře místa jejího výskytu. V posledních letech byl zaznamenán výskyt užovky stromové nejen v oblasti národního parku, ale i v blízkosti obydlí v obcích Popice, Konice, Havraníky, a dokonce i ve Znojmě.
Výzva pro veřejnost: Pomozte nám s mapováním
Pokud žijete na jižní Moravě a u svého domu spatříte užovku stromovou, není důvod k obavám. Naopak – poctil vás svým příchodem had hospodáříček, který nosí štěstí.
Každé takové pozorování je pro ochranu tohoto vzácného druhu nesmírně cenné. Pokud tuto užovku spatříte, zapojte se do její záchrany:
1. Užovku vyfoťte (jako doklad výskytu slouží i nalezená hadí svlečka)
2. Napište podrobnosti: kde a kdy byla užovka zjištěna a kdo hada našel.
3. Údaje pošlete na e-mail: blanka.mikatova@seznam.cz
Uvítáme pozorování z celé České republiky. U některých lokalit je sice známo, že zde byla užovka v minulosti člověkem vysazena, i tyto údaje jsou však pro další výzkum cenné. Náš výzkumný tým, jenž řeší záchranný program pro užovku stromovou, se snaží získat co nejucelenější informace o tomto kriticky ohroženém druhu.
Za vaše informace velmi děkujeme, poslouží k ochraně vzácného a krásného hada. Každé pozorování může pomoci lépe poznat život tohoto mimořádně vzácného hada a přispět k jeho ochraně pro budoucí generace.
Nezapomeňte také, že had hospodáříček nosí štěstí a pokud vaše obydlí poctí svou přítomností, buďte na něj pyšní a dobře jej chraňte.
Informační zdroje:
MIKÁTOVÁ, B., 2009: Užovka stromová v České republice (2). - Zoo report profi – odborná příloha Zooreportu: 1 – 3.
MIKÁTOVÁ,B. and VLAŠÍN, M., 2012: Rozšíření a biologie užovky stromové (Zamenis longissimus) na území Národních Parků Podyjí a Thayatal a v jejich blízkém okolí. Thayensia 9: 51- 81.
MIKÁTOVÁ, B. and JEŘÁBKOVÁ, L. (2023) Atlas of the distribution of reptiles in the Czech Republic. AOPK ČR, Brno-Praha.
Užovka stromová - záchranný program
VLAŠÍN, M., 2009: Užovka stromová v České republice (1). – Zoo report profi – odborná příloha Zooreportu 2: 1 – 3.
ZAMENIS, o. s., 2012b: Monitoring populace užovky stromové (Zamenis longissimus) v Poohří. (nepublikováno).
