Hlavní obsah
Lidé a společnost

Vyměníme 7000 let historie za kus asfaltu? Hradecké rondely čelí největšímu nepříteli: bagrům

Foto: Podklad: Územní plán Hradce Králové. Poloha rondelů zakreslena orientačně podle archeologických podkladů, B. Mikátová

Přibližná poloha dvou neolitických rondelů v Hradci Králové – Kuklenách. Větší Rondel I je znám od roku 2011, menší Rondel II byl objeven při geofyzikálním průzkumu v roce 2025. Zákres slouží pouze k orientačnímu znázornění polohy lokalit.

Přežily téměř sedm tisíc let dějin. Teď mají unikátní neolitické rondely v hradeckých Kuklenách ustoupit silnici k nové zástavbě. Jsme první z přibližně 300 generací, která nedokázala najít jiné řešení?

Článek

Od chvíle, kdy v Hradci Králové – Kuklenách vznikly neolitické rondely, se na tomto místě vystřídalo až 300 lidských generací. Přežily změny klimatu, zánik pravěkých kultur, příchod Keltů, Germánů i Slovanů. Přečkaly vznik českého státu, husitské války, průmyslovou revoluci i dvě světové války. A teď možná narazily na svého nejsilnějšího protivníka: Projekt silnice k nové zástavbě.

Památka, kterou nevidíte. A právě proto je ohrožená

Kdyby na místě stál gotický hrad, nikdo by nepochyboval. Kdyby tam stál barokní kostel, nikdo by nepochyboval. Jenže Kuklenské rondely se ukrývají pod zemí. Na povrchu je obyčejné pole, a právě proto se tak snadno říká: „Vždyť tam nic není.“ Ve skutečnosti se pod ním dochovaly pozůstatky jedněch z nejstarších monumentálních staveb na našem území. Jsou staré téměř sedm tisíc let a vznikly přibližně dva tisíce let před nejstarší částí Stonehenge. Jejich existence není domněnkou, ale výsledkem archeologického výzkumu potvrzeného leteckými snímky i geofyzikálním průzkumem.

Hradec drží v rukou evropskou raritu

Muzeum východních Čech upozorňuje, že oblast Hradecka patří mezi regiony s jednou z nejvyšších koncentrací neolitických rondelů ve střední Evropě. Kuklenská lokalita je navíc mimořádná tím, že se zde nacházejí dva rondely různé velikosti v těsné blízkosti. Jeden patří mezi velké rondely s průměrem kolem 130 metrů, druhý je naopak nejmenším známým rondelovým areálem ve východních Čechách.

Takové místo není zajímavé jen pro archeology. Je to kus historie, který už nikde znovu nepostavíme.

Největší omyl? Myslet si, že záchranný archeologický výzkum památku zachrání

Archeologický výzkum vyvolaný plánovanou stavbou není záchranou památky, ale záchranou části informací, které z ní lze získat před její definitivní likvidací. Památková ochrana přece není založena na tom, že by bylo možné památku „naskenovat“ a pak zbourat. Kdyby tomu tak bylo, mohli bychom po laserovém zaměření demolovat Karlštejn, protože všechny informace bychom už měli bezpečně uložené v počítači. Jenže kulturní hodnota památky nespočívá pouze v datech, ale v její autenticitě a fyzické existenci. U archeologických lokalit platí úplně stejný princip – jen jsou ukryté pod zemí.

To samozřejmě neznamená, že archeologické výzkumy nejsou přínosné. Naopak. Současná věda disponuje fascinujícími nástroji. Moderní archeologie využívá stále více nedestruktivní metody – letecké snímkování, geofyzikální měření nebo technologii LiDAR. Tyto metody nám umožňují dokonale poznávat minulost, aniž bychom ji jakkoliv ničili. Pokud už je v budoucnu nutný destruktivní odkryv a kopání do země, měl by být veden výhradně vědeckými cíli a novými otázkami badatelů. Neměl by být diktován tím, že lokalita musí narychlo ustoupit stavebním strojům.

Ani, kdybychom totiž jednou dokázali z archeologické lokality získat naprosto všechny informace a digitálně ji replikovat, její zničení nepřestane být tragickou ztrátou. Archeologické památky nejsou jen chladným zdrojem surových dat pro vědce v laboratořích. Jsou hmotnou součástí našeho kulturního dědictví a naší krajiny.

Zachovaná archeologická lokalita má hodnotu sama o sobě. Dnes s úžasem navštěvujeme historická místa právě proto, že je naši předchůdci nezničili. Skvělým příkladem jsou slovanské Mikulčice-Valy. Kdyby tamní velkomoravské hradiště tehdy bagry srovnaly se zemí kvůli průmyslovému nebo dopravnímu projektu, neměli bychom dnes jeden z nejvýznamnějších národních památníků.

Vznik neolitických rondelů v Kuklenách přitom sahá ještě o neuvěřitelných 6000 let hlouběji do minulosti než celá Velká Morava. Vznikly dokonce přibližně dva tisíce let před britským Stonehenge. Mají obrovský potenciál být pro Hradecko historickým magnetem a unikátní vzdělávací lokalitou, ne zničeným tajemstvím navždy pohřbeným pod asfaltem.

Když má razítko větší váhu než 7000 let

Pokaždé, když se má zničit nějaká cenná památka (ať už přírodní nebo kulturní), objeví se stejná věta: „Nedá se nic dělat.“ Jenže je to tak opravdu? Opravdu je v případě Kuklenských rondelů jediným možným řešením vést komunikaci právě přes místo, kde téměř sedm tisíc let odpočívá jedna z nejvýznamnějších archeologických lokalit východních Čech?

Silnice nejsou neměnné zákony přírody. Projektanti běžně mění trasy komunikací kvůli chráněným druhům, geologii, vodním zdrojům nebo technickým překážkám. Je správné, že to dělají. Proč by mělo být sedm tisíc let naší historie slabším argumentem než obyčejný silniční pruh, který by přitom stačilo obloukem zakreslit jinudy? Není přece ani nemožné, ani ostudou projekt změnit. Ostudou by bylo tvářit se, že změna není možná, aniž bychom ji vážně hledali.

Petice není proti rozvoji města

Občas se podobné iniciativy vykreslují jako střet rozvoje s ochranou přírody nebo památek. Jenže to je falešné dilema. Nikdo netvrdí, že se Hradec Králové nemá rozvíjet. Otázka zní, jakým způsobem se bude rozvíjet. Dobré město není to, které bez váhání obětuje všechno staré. Dobré město je takové, které dokáže spojit budoucnost s minulostí a přírodu s kulturou. Právě proto vznikla Petice za ochranu Kuklenských rondelů. Nežádá zastavení rozvoje ani konec výstavby. Žádá jediné – prověřit, zda existuje řešení, které umožní rozvoj města, aniž bychom nenávratně zničili mimořádnou archeologickou lokalitu.

Jednou budou naši potomci hodnotit i nás

Dnes se často podivujeme nad tím, jak mohli naši předkové zbourat historické brány, zasypat městské příkopy nebo zničit cenné památky. Měli bychom být opatrní. Je dost možné, že jednou budou naši potomci se stejným údivem mluvit o nás. Budou se ptát, proč jsme nedokázali ochránit místo, které bez úhony přečkalo přibližně 300 lidských generací. Místo starší než český stát, starší než všechny naše hrady a starší než většina evropských měst.

Až jednou přijedou bagry, bude pozdě. Naši potomci nám položí jedinou, velmi přímočarou otázku:

„Opravdu jste byli tou jedinou generací z přibližně tří set, která rozhodla, že sedm tisíc let historie ustoupí nové silnici k obchoďáku?“

A právě to je otázka, na kterou bychom měli znát odpověď dřív, než na pole vjedou stavební stroje.

Pokud vás osud rondelů zaujal, více najdete na kuklenskerondely.cz – stránky věnované ochraně Kuklenských rondelů

Informační zdroje:

Archeologické oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové (2026): Odborné vyjádření k prohlášení archeologické lokality „Kuklenské rondely“ za kulturní památku. Msc.

Kuchařík, M. – Blažková, T. 2021: Nález rondelu v Hradci Králové – Kuklenách. Archeologie východních Čech 21, 146-154.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz