Článek
O novele stavebního zákona se mluví hlavně jako o cestě k rychlejšímu povolování staveb. Jenže rozsáhlý balík mění desítky zákonů a zasahuje do ochrany přírody, zemědělské půdy, územního plánování i práv veřejnosti.
Rychlejší stavební řízení potřebujeme. Otázka zní: musíme kvůli němu zároveň oslabit pravidla, která chrání prostředí, ve kterém žijeme?
Stromy ve městech: povolení má nahradit oznámení
Stromy rostoucí v ochranných pásmech vodovodů a kanalizací by bylo možné při provozování těchto sítí kácet bez standardního povolení. Stačilo by předchozí oznámení.
Úřad by mohl kácení pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud by odporovalo požadavkům na ochranu dřevin. Nejde tedy o kácení zcela bez kontroly. Obrací se však její princip: dnes musí žadatel nejprve získat povolení, nově by mohl kácet, pokud úřad včas aktivně nezasáhne.
Povolení funguje jako zavřená závora, která se otevře až po kontrole. U oznámení je závora otevřená a úřad ji musí včas spustit, pokud zjistí problém. Současně by se neuplatnil běžný postup, při němž lze v rozhodnutí o povolení uložit náhradní výsadbu.
To neznamená, že se přes noc vykácí všechna městská stromořadí. Ochranná pásma vodovodů a kanalizací však procházejí rozsáhlými částmi měst, takže změna může zasáhnout velké množství stromů. Podrobnosti popisuje Arnika.
Ve chvíli, kdy jsou vlny veder stále častější, nejde jen o estetiku. Vzrostlé stromy ochlazují ulice, zadržují vodu a chrání zdraví lidí. Nově vysazený strom jejich funkce plně nahradí až za desítky let.
Slabší ochranný štít národních parků
Novela neodstraňuje ochranu celých národních parků. Vytváří však významnou výjimku v jejich ochranných pásmech.
V zastavitelných územích ochranných pásem národních parků a až do vzdálenosti 150 metrů od jejich hranice by u dotčených činností nebyl potřeba souhlas orgánu ochrany přírody. Na tuto změnu upozorňuje Hnutí DUHA. U Šumavy a Českého Švýcarska je navíc znění novely nejasné. Tyto národní parky nemají samostatně vymezená ochranná pásma – jejich funkci plní CHKO Šumava a CHKO Labské pískovce. Zákon však chráněné krajinné oblasti a ochranná pásma formálně rozlišuje, takže není jasné, zda se na ně má nová výjimka vůbec vztahovat. Už taková nejasnost je u zásadní změny zákona vážným problémem.
Ochranné pásmo přitom není zbytečný pruh kolem parku. Má tlumit dopady výstavby, chemického hospodaření, světla, hluku nebo změn vodního režimu na jeho nejcennější území.
Nejlepší půda se otevírá skladům a obchodním centrům
Další změna se týká nejkvalitnější zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany. V pásmu do 500 metrů od dálnic, silnic I. třídy, železnic, leteckých staveb nebo vodních cest by se rozšířila možnost stavět sklady a obchodní budovy i na této půdě. znění změny shrnují Seznam Zprávy.
Právě okolí velkých komunikací je přitom pod největším tlakem logistické výstavby. Pětisetmetrový pás na obou stranách představuje obrovské území. Hrozí také řetězící efekt. Pětisetmetrová výjimka se nepočítá jen od dálnic a silnic I. třídy, ale také od drah, leteckých staveb a vodních cest. Nová železniční vlečka nebo jiná infrastruktura uvedená v zákoně tak může otevřít velkým skladům a obchodním areálům další pětisetmetrový pás nejcennější zemědělské půdy. Nejde o automatické posouvání hranice po každé nové stavbě – sklad ani běžná místní silnice dalším výchozím bodem nejsou. U rozsáhlých logistických areálů však může postupné budování dopravní infrastruktury otevřít zástavbě další části kvalitní půdy.
Půda není jen volná plocha čekající na zastavění. Zadržuje vodu, ochlazuje krajinu a zajišťuje produkci potravin. Jakmile ji překryje beton, získáváme ji zpět jen velmi obtížně.
Větší šance pro černé stavby
Tvrzení, že novela automaticky zlegalizuje každou černou stavbu, by nebylo přesné. Výrazně však rozšiřuje prostor, ve kterém může úřad nepovolenou stavbu dodatečně ponechat.
Úřad by nemusel nařídit odstranění, pokud by bylo zjevně nepřiměřené jeho přínosům a ponechání stavby by nezasáhlo veřejné zájmy ani práva dalších lidí. Problémem je vágnost tohoto kritéria a velký prostor pro rozdílné rozhodování.
V praxi tak může vzniknout převrácená motivace: čím větší a dražší nepovolená stavba je, tím snáze lze argumentovat, že její odstranění by bylo nepřiměřené. Na toto riziko upozorňuje také Sdružení místních samospráv.
Výjimky z územního plánu bez běžné veřejné diskuse
Nepřesné by bylo také tvrdit, že všechny územní plány se budou měnit bez veřejnosti. Novela však umožňuje povolit konkrétní záměr odchylně od platného územního plánu.
Souhlas by mohla dát rada obce, jejíž jednání na rozdíl od zastupitelstva není veřejné. Nešlo by tedy o řádnou změnu územního plánu projednávanou s občany, ale o individuální výjimku pro konkrétní stavbu.
Lidé se tak mohou jednoho dne dozvědět, že vedle jejich domu vyroste stavba, se kterou územní plán nepočítal — a že se o odchylce rozhodlo bez běžného veřejného projednání. Výhrady k tomuto mechanismu zazněly také při projednávání ve Sněmovně. Proti této změně vystoupili ve Sněmovně Michaela Šebelová, Gabriela Svárovská i Marian Jurečka. Šebelová ji výstižně označila za „výjimky za zavřenými dveřmi“, Svárovská upozornila na obcházení veřejného projednání a Jurečka na oslabení závaznosti územního plánu.
A tím změny nekončí
Novela zároveň přepisuje ochranu ohrožených rostlin a živočichů, přesouvá část odborného rozhodování na stavební úřady, mění posuzování krajinného rázu a omezuje některé možnosti veřejnosti a ekologických organizací účastnit se řízení.
Nejde tedy o jednu technickou opravu stavebního práva. Jde o zásadní přestavbu pravidel, která rozhodují o podobě měst i krajiny.
Senát proto návrh výraznou většinou zamítl. Teď se vrací do Poslanecké sněmovny, která může senátní veto přehlasovat nejméně 101 hlasy.
Napište poslankyním a poslancům ze svého kraje a požádejte je, aby Senát nepřehlasovali. Kontakty najdete na webu Poslanecké sněmovny. A zkuste to stihnout ještě před zářijovým hlasováním (je plánováno na 8. září 2026)
Informační zdroje:
Sdružení místních samospráv ČR: evt_file.php
