Článek
Deník Bláznivky na vsi: Rozjímání nad nesmrtelností matek:
Scénář 1:
16.30 přijdeme domů ze školy, maminka má vysmejčený kamrlíček, rozuměj domeček, vše krááásně srovnané, ach to je krása. Děti zasednou spořádaně ke stolu, starší si udělá úkol, připraví si tašku do školy a způsobně si v tichosti v koutku staví lego, mladší vaří v kuchyňce, maminka si čte závažnou literaturu, no zkrátka idylka, co vám budu povídat.
Scénář 2:
16.30: přijdeme domů ze školy (úvod sedí), maminka má vysmejčený kamrlíček, rozuměj domeček, vše krááásně srovnané, ach to je krása. (pokračování úvodu také sedí). Starší dítko se rychlostí světla mihne směr obývák, taška letí do kouta, míhá se rychlostí blesku zpět do chodby, přičemž tam stihne nanosit několik židlí, hrací koberec, zablácené rohožky v té vyblejskané chodbě představují bezpečnostní brány, zablešený kočičí pelech letištní odbavovací halu, poházené polštáře na těch blechách jsou "check-in desks"…ooo, ty sladká představivosti…někde mezitím vyštrachal ten rohlík, co jsem v záblesku příčetnosti koupila, kdesi ho vyštrachala i ta mladší - a už do nich padají - a pod nimi, rozuměj po celém domě, těch tisíc malinkatých drobečků, co tam moc pěkně z rohlíčků opadávají, jak se do nich zakousávají ty jejich roztomilé dětské tesáky…a maminka také cení, již méně roztomilé a o dost méně dětské tesáky…a k tomu vydává takové ty varovné hrdelní zvuky… „Mami, máme hlad!“ Sápe se to nekontrolovatelně po křupinkách s mlíčkem, křupinky padají toho času na podrobenou kuchyňskou podlahu a rozprchávají se na všechny strany…Uuuppps! Časové znamení ohlásilo přesný čas: 16.32…Maminka si nestihla ani sundat boty.....Za to se svíjí v křeči v akutním záchvatu na podlaze, koupe se slastně s šílenéý výrazem ve tváři v moři drobečků, bahna, blech a křupinek, oooo Chocholoušku, jsem připravena! Přijď si!
Kvíz: Tak který scénář? Jakou knihu asi maminka čte?
