Článek
O tomto víkendu se na internetu objevila zpráva o tom, že malý chlapeček Martínek potřebuje získat 100 milionů korun na to, aby mu rodiče mohli zajistit tu nejlepší léčbu. Martínek totiž trpí netěžší formou vzácného genetického onemocnění, jež se objevuje přibližně u stovky lidí na celém světě. Rodině se tak stalo něco, co si nikdo z nás neumí představit. Malý Martínek je pouze ležící a bez pomoci své rodiny neudrží ani svou hlavičku vzpřímenou. Proto jsem neváhala a hned v neděli jsem Martínkovi poslala alespoň malou částku.
Martínek neudrží hlavičku
Následně se v pondělí k podpoře této sbírky přidaly i slavné celebrity, které veřejně prosí, aby každý, kdo mohl, přispěl. „Z toho důvodu jsme se rozhodli začít shánět peníze na tuto léčbu pro našeho Martínka sami a budeme neskonale vděční za každou, jakoukoli pomoc,“ píše Martínkova rodina na dárcovské platformě Donio. Tam se nyní vybralo přes 50 milionů korun. Rodiče malého chlapečka se dále rozhodli popsat, s čím musí každý den malý Martínek a celá jejich rodina bojovat. „Je hypotonický (hadrovitý), často z ničeho nic zvrací, nadměrně se potí, mívá (někdy i několikrát za den) svalové křeče různé intenzity podobné epileptickým záchvatům a také má výrazně oslabený sací/polykací reflex. To způsobuje, že mu část polykané stravy (popř. tekutin) končí v plicích,“ rozhodli se rodiče upřesnit problémy, které jim nemoc způsobuje.
Lidé jsou zlí a závistiví
Když však tuto sbírku na svém profilu sdílel například Leoš Mareš, začala jsem pročítat diskuze. A bylo mi opravdu smutno. Objevily se totiž komentáře, kde lidé píší, že se jedná o ubohou žebrárnu, která stejně nemá smysl. Někteří naopak začali poukazovat na to, že chudý člověk, který má sotva peníze nazbyt, alespoň malou částku pošle, naopak bohatí, pro které by 1000 korun bylo zanedbatelných, nepřispívají. Někteří klidně napíší, že peněz mají dost, ale nechtějí je vyhazovat za zbytečné věci. Ano, Martínkova léčba má nejistý výsledek, ale jedná se přece o lidský život malého chlapečka, který má nárok na to, aby si ho užíval plnými doušky.
Jak je to možné, proč je to v tomto státě tak nastavené? Někdo se v komentářích netají tím, že přispěl, ale život malého chlapečka ho nezajímá. Považuje to za ideální odpočet daní. A tak bych v těchto nechutných komentářích mohla pokračovat. Další komentáře čišely závistí. Proč nemocnému chlapečkovi vlastně někdo závidí, že se na něho celá republika rozhodla udělat sbírku? To takovým lidem není vůbec hanba? Přemýšlím, jak si někdo něco takého může vůbec dovolit napsat.
Já si moc vážím například Leoše Mareše, případně zpěvačky Nicol Leitgeb, kteří se pravidelně v podobných sbírkách angažují a sami pomáhají. Navíc dokáží tuto zprávu dostat mezi mnoho lidí, kteří následně pomohou. A já chci poprosit všechny zde přítomné, kteří tento článek přečetli, aby se zamysleli nad tím, zda by je sto korun opravdu vytrhlo, případně zda uděláme dobrý skutek a pomůžeme nemocnému Martínkovi, který to opravdu potřebuje?
Děkuji všem za pozornost.
