Článek
Helen Kellerová, vlastním jménem Helen Adams Keller se narodila 27. června 1880 ve Spojených státech. Její otec pracoval jako důstojník armády konfederace a její matka pocházela z přední novoanglické rodiny. Když se Helen narodila, nic nenasvědčovalo tomu, že by byla nemocná a postižená. Až v devatenácti měsících onemocněla meningitidou, která ji navždy změnila život. najednou přišla o zrak i sluch.
Helen se najednou ocitla izolovaná ve svém vlastním světě, a to bez jakýchkoliv vnějších podnětů a bez společnosti. Jen seděla a intenzivně prožívala své pocity. Její frustrace se občas projevovala jejím nesnesitelným chováním. Když Helen bylo šest let, její matka narazila v jednom z časopisů na příběh o hluchoslepé dívce, která se díky šikovné a obětavé učitelce naučila číst a psát. Tato učitelka se jmenovala Anne Sullivanová. Na tu se také později její rodina obrátila.
Dívka byla talentovaná a velmi chápavá
Anne Sullivanová se snažila naučit malou Helen prstovou abecedu, ale dlouho se jí nedařilo. Zlom nastal, když Helen přivedla k zahradní pumpě. Na jednu ruku jí pustila proud vody, zatímco na druhé jí prstovou abecedou neustále hláskovala slovo voda. Ve chvíli, kdy Helen konečně pochopila spojení mezi hmatovým zážitkem a slovem, se v ní probudil obrovský zájem o poznávání světa kolem sebe.
Helen se dokázala podepsat jako zcela zdravý člověk.
Začala Anne Sullivanovou neustále pobízet, aby jí hláskovala do ruky názvy všeho, čeho se dotkla. Během několika hodin se Helen naučila svých prvních třicet slov. Díky neúnavné práci Anne Sullivanové se později naučila i mluvit. Mladá učitelka zásadně změnila její život. Anne byla od Helen starší jen o 14 let a sama měla vážné problémy se zrakem. Podstoupila několik operací očí, které jí zrak částečně zlepšily, ale nikdy se jí nevrátil úplně. Helen byla od počátku velmi inteligentní, ale zároveň dost rozmazlená dívka, která svými záchvaty vzteku trápila všechny ve svém okolí.
Není to ani slepota, ani hluchota, která mi přinesla do života temno. Trápí mě jen to, že neumím normálně mluvit. Stále si představuji, o kolik víc dobra bych mohla docílit, kdybych uměla mluvit.
Rozhodla se, že vystuduje vysokou školu a stane se spisovatelkou
Když se naučila číst a psát, rozhodla se, že vystuduje vysokou školu. Nikdo tehdy nevěřil, že by se jí něco takového mohlo podařit. Ona se ale nevzdávala a skutečně dosáhla svého. V roce 1904 se Helen stala první osobou na světě bez sluchu a zraku, která získala vysokoškolský titul z umění. Bez své učitelky by to však nikdy nezvládla. Helen Kellerová byla po celý život tvůrčí osobností, a dokonce se stala úspěšnou autorkou mnoha knih. Její autobiografie byla přeložena do 50 jazyků a její příběh se dočkal i filmového zpracování. Helen se ráda vyjadřovala k různým společenským tématům, jako jsou víra, prevence slepoty, kontrola porodnosti či vzestup fašismu v Evropě. Všechny své texty psala Braillovým písmem a své myšlenky předávala tisícům lidí po celém světě
Helen Kellerová se svou učitelkou a přítelkyní Anne Sullivanovou.
Svými myšlenkami změnila svět a stala se skutečnou hrdinkou
Helen se aktivně stavěla proti válce, bojovala za práva pracujících a za volební právo žen. Její ideály byly neobyčejně čisté a vytrvalé. Více než 40 let pracovala pro asociaci nevidomých, kde její úsilí a aktivismus vedly ke vzniku rehabilitačních center a rozšíření vzdělávacích možností pro nevidomé. Během svých cest do zahraničí se zajímala o životní podmínky nevidomých a usilovala o jejich zlepšení. Helen Kellerová se stala mezinárodní ambasadorkou pro osoby se zdravotním postižením.
Kdekoli se objevila, přinesla do místnosti naději a povzbuzení milionům lidí, aby usilovali o zlepšení svých životních podmínek. Do ústraní se stáhla až v roce 1960 po mrtvici. Zemřela o osm let později, těsně před svými 88. narozeninami. Je pohřbena ve společné kapli se svou věrnou učitelkou Anne Sullivanovou a Polly Thomsonovou, která po Anně převzala roli její průvodkyně.
Zdroje: G.cz, Lifee.cz, Wikipedia, allthatsinteresting
