Článek
Velorex se dá dnes nazvat ikonickým automobilem za dob socialismu, který si i přes své nedostatky získal srdce mnoha Čechoslováků. Tento nezaměnitelný vůz, známý svým ojedinělým až jedinečným designem a charakteristickými nedostatky se stal symbolem minulé doby a dodnes přitahuje pozornost milovníků dobových vozů. Dnes jsou za něho sběratelé schopní dát i celé své jmění. Jinak tomu nebylo i za socialismu, kdy si lidé brali půjčky, a to nejen od známých, ale i od banky, jen proto, aby tento vůz měli doma. Následně se s ním chvástali po ulicích a chovali se jako páni silnic. Dnes něco takového potkat na silnici, tak se stane opravdu hodně nehod. Velorex měl jisté nedostatky a o bezpečnosti ani nemluvě.
Vynález dvou bratrů zbořil svět
Velorex byl navržen bratry Františkem a Mojmírem Stránskými, kteří se rozhodli vytvořit něco nevšedního a na tehdejší dobu luxusního. Bratři pocházeli z Veselí nad Moravou a žili v opravdu skromných podmínkách. Ani jeden z nich nepracoval v automobilovém průmyslu. Oba se zabývali opravou jízdních kol a zkušenosti s automobily neměly téměř žádné. Vůz se vyznačoval nejen svým neobvyklým vzhledem, ale i řadou technických nedostatků. Jedním z nejvýraznějších problémů byly často upadávající dveře a problematické brzdy. Přestože tyto nedostatky představovaly významnou bezpečnostní hrozbu, Velorex si udržel svou popularitu a slávu po mnoho desítek let.
Velorex je dodnes hitem, který mají na svých zahrádkách i někteří vášniví sběratelé. Lidé stojí i několika minutové fronty, aby se na toto vozidlo mohli podívat.
Dalším problémem byl rozjezd tohoto vozidla. Majitelé velmi často museli vůz roztlačit a za jízdy následně naskočit. Případně jim pomáhali sousedé z bytovky, kteří si tak trochu zasportovali. Jedním z nejzajímavějších prvků v jeho historii byla především marketingová strategie, pro kterou se úspěšní bratři rozhodli. Oba dva totiž propagovali svůj tříkolový automobil pod sloganem „Tělesně vadní ke šťastné budoucnosti!“, čímž cílili především na zdravotně postižené, kteří se měli stát hlavní skupinou potencionálních zákazníků. Tento neobvyklý marketingový tah upoutal pozornost široké veřejnosti a zvýšil zájem o Velorex, což pomohlo značce získat věhlas téměř po celém světě.
Vše změnila tragédie
Celý osud této dobové a netradiční značky změnila tragická událost, ke které došlo v roce 1954. V té době měl vážnou nehodu jeden z bratrů, konkrétně František, který havaroval se svým prvním vyrobeným Velorexem u České Třebové. Na následky zranění o dva dny později zemřel v nemocnici. Jeho bratr spolu se členy klubu Velorex rozhodl, že je třeba toto vozidlo vylepšit a udělat především bezpečnější. Na místě nehody dodnes stojí malý památník, který je vybudován jako pocta muži, který se stal legendou Československa. Právě tato tragická událost iniciovala v mladším Mojmírovi impuls, díky kterému se rozhodl odejít z Velorexového družstva.
Přesto na výrobu automobilů nezanevřel. Vytvořil systém ručního řízení pro automobily, známý jako Stránského systém, který byl aplikovatelný na různé automobilové modely tehdejší doby. Jeho vynález přesáhl hranice značky Velorex a měl vliv na celý automobilový průmysl. Ačkoliv mělo toto vozidlo jisté nedokonalosti, stalo se velkým hitem. Poptávka po tomto vozidle trvale převyšovala nabídku, přičemž výrobní čísla se pohybovala od 120 kusů v roce 1959 až po tisíc vozů v roce 1963. Majitelé Velorexů si svá vozidla velmi cenili, a díky odolné koženkové karoserii se o nich často říkalo, že nebourají, ale leští. Plexisklové komponenty se navíc jen velmi ojediněle rozbíjely. Přesto vozidlo nebylo bezproblémové. Jednou z hlavních slabých stránek byly dveře, které se občas za jízdy otevíraly. Také brzdy nebyly spolehlivé a často zanechávaly výrazné stopy na silnici.
