Článek
Byla krásná, úspěšná, talentovaná a její sestra dokázala nemožné. Vždy šla v jejích stopách a chtěla být stejně úspěšná. Přesto celý život žila ve stínu a nikdy se nedostala na vrchol. To jí trápilo a zapříčinilo pocit beznaděje a zoufalství. A o kom je vlastně řeč? Řeč je o sestře Lídy Baarové Zorce, která se narodila 9. července 1921. Její otec byl magistrátním úředníkem a maminka byla ženou v domácnosti, která milovala hudbu a zpívala ve sboru Národního divadla. Jeden sen si však nikdy nesplnila, a to stát se úspěšnou herečkou.
Maminka chtěla mít doma herečky
Jako dítě byla Zorka velmi krásná a úspěšná, proto se rodiče rozhodli Zorku ukazovat všem na odiv. Proto se jako desetiletá objevila v reklamě na dětský pudr. Poté absolvovala gymnázium a pokračovala ve studiu na Pražské konzervatoři. Zorka Janů se několikrát objevila ve filmu, přičemž jednou z jejích nejvýznamnějších rolí byla postava Červené Klárky ve filmu „Ohnivé léto“ z roku 1939, kde si zahrála po boku své sestry Lídy. V tehdejší době nebývalo zvykem, aby rodiče podporovali své potomky v tom, co chtěli dělat. Jejich maminka však byla pravý opak.
Na rozdíl od většiny tehdejších herců, kteří často mluvili o tom, že je jejich rodiče od herectví odrazovali, sestry Babkovy byly vedeny k tomuto povolání zcela opačným způsobem. Matka, která se sama chtěla stát úspěšnou herečkou, viděla u svých dvou dcer velký potenciál a nadání na to, aby se staly úspěšnými. A její sny se skutečně staly realitou. Zatímco Lída Baarová dokázala zvládnout tlak spojený se slávou, její nervově slabší sestra Zorka se potýkala s problémy. Navíc Zorka často měla pocit, že žije ve stínu své starší sestry, která byla schopnější svůj talent zúročit.
Lída Baarová si byla se svou sestrou nesmírně podobná. Jejich vztahy tak krásné nebyly.
Pořád byla jen ta druhá
Když se hovořilo o Zorce, říkalo se o ní, že je sestrou Lídy Baarové. Nikdy se o ní nemluvilo jako o herečce nebo nějak ojedinělé osobě. Vždy byla jako ta druhá. Zorka se proto nedokázala vyrovnat se svou druhořadou rolí v uměleckém světě. Neustále se snažila zlepšovat, toužila získat uznání od matky i své starší sestry Lídy. Přestože byla talentovanou herečkou, vystupovala v Národním divadle a hrála ve filmech, cítila, že její úspěchy nejsou dostatečné na to, aby se proslavila sama. Neustále se srovnávala se svou sestrou. Zvláště těžce nesla zradu, že ve filmu „Ohnivé léto“ nezískala hlavní roli, kterou původně měla dostat.
Nikdy by mě nenapadlo, že budu ta druhá. Necítila jsem se jako hvězda, ale jako nikdo. Pořád jsem byla ve stínu své sestry, která byla úspěšná, krásná a talentovaná
Nakonec byla totiž přeobsazena, a to právě kvůli své sestře Lídě, kterou režie vybrala jako tu hlavní herečku. Za to mohly i sestřiny kontakty s výše postavenými lidmi. To její sestru znovu dostalo na druhou kolej, což ji definitivně poznamenalo život. Kromě toho ji trápily i osobní problémy. Ani v soukromém životě neměla takové štěstí jako její sestra. Jak sama uvedla ve svých pamětech, připadala si zbytečná, nezajímavá a obyčejná. V devatenácti letech se sice zamilovala do spisovatele Františka Kožíška, ale nejvíce sympatií vkládala do vztahu s okouzlujícím hercem a režisérem Hugo Haasem. Ani ten jí však nevydržel a všichni se starali jen o její sestru.
Kvůli své sestře si vzala život
Zorka velmi trpěla především milostnými vztahy své sestry. Když se Lída Baarová zapletla do vztahu s Josephem Goebbelsem, Zorka byla na hranici svých sil. Měla hluboký odpor k nacistům a tento vztah ji velmi zasáhl. Navíc, ačkoliv sama nesouhlasila s tímto románkem, lidé na ni pohlíželi jako na kolaborantku. Nikoho v té době nezajímalo, že se svou sestrou žádný kontakt neudržuje a s nikým nežádoucím se nestýká. Po válce jí byl dokonce zakázán vstup do divadla s odůvodněním, že jako sestra Lídy Baarové nemůže hrát. Co měla dělat čtyřiadvacetiletá herečka, která cítila marnost a zklamání a jejíž duše byla nešťastná? Tehdy nemohla vůbec nic.
Nemohla jsem se dívat na to, jak si sestra vědomě ničí život. Zároveň ho ničila i mně, svou tvrdohlavostí a ješitností udělala vše. Jak se cítím já mou sestru nikdy nezajímalo.
Tato krásná herečka, která by za jiných okolností mohla být hvězdou mladých obdivovatelů, ukončila svůj život sebevraždou. Jednoho jarního večera se rozhodla skončit z balkonu jejich rodinné vily. Stalo se tak 27. března 1946. Její starší sestra Lída Baarová přežila poválečné období a v emigraci se dožila 86 let. Nikdy však o své mladší sestře nemluvila a nikdy na ni nevzpomínala jako na prvorepublikovou úspěšnou herečku, která trpěla jejími románky a honbou za úspěchem.
