Článek
Úspěšný zpěvák a herec Václav Neckář se narodil 23. října 1943 v Praze. Již na základní škole se zajímal o zpěv a herectví. Stejně tak ale zbožňoval tělesnou výchovu a dějepis, protože vždy snil o tom, že bude velký cestovatel. Když po maturitě na Střední všeobecně vzdělávací škole doma řešili, co bude dělat, zkusil si podat přihlášku na DAMU. Tak ho však rovnou čtyřikrát nevzali, protože byl podle nich moc temperamentní a živelný. Od roku 1962 si však začal plnit svůj herecký sen a začal pracovat v mosteckém divadle jako elév. Poté začal pracovat v malém plzeňském divadélku Alfa.
Byla to doba, kdy se Václavovi otevíraly nové pracovní příležitosti. Dokonce začal v ten samý rok nahrávat i pro Československý rozhlas. Následovaly další pracovní nabídky, kdy účinkoval například v Divadle Rokoko. Jeho největší kariérní období však přišlo v roce 1968, kdy byl společně s Martou Kubišovou a Helenou Vondráčkovou členem pěvecké skupiny Golden Kids. Jako herec se nejvíce proslavil svou rolí výpravčího ve filmu Ostře sledované vlaky. Stejně tak se proslavil svou rolí v pohádce Šíleně smutná princezna.
Spolupracoval s StB a režim mu dělal problémy
Na začátku roku 1977 podepsal Antichartu. Alespoň tak o něm začalo vydávat články Rudé právo. Neckář se stal po chvíli velmi neoblíbený a lidé mu přestávali věřit. Po pádu režimu však několikrát prohlásil, že žádnou Antichartu nepodepsal, ani podepsat nemohl, protože se v té době nacházel mimo Prahu. To ale není vše. Podle některých novinových článků měl Václav Neckář spolupracovat devět let s komunistickou Státní bezpečností (StB). Lidové noviny například uvedli, že StB zaznamenala Neckáře jako důvěrníka pod krycím jménem Bacil. Spolupráce měla začít v roce 1978.
O tom jsou dochované záznamy v archivech ministerstva vnitra, kde je Václav Neckář jako tajný agent StB uveden. Původně měl Václav Neckář předávat informace o svém manažerovi hudební skupiny Bacily. Poté měl v červnu 1978 poskytnout StB dvě zprávy týkající se jeho bývalé pěvecké kolegyně a signatářky Charty 77 Marty Kubišové. Václav Neckář se nikdy ke spolupráci s StB nepřiznal, ale ani jí nevyvrátil.
Mozková mrtvice mu změnila život, odhalila i jeho tajemství
Do té doby akční a vždy usměvavý zpěvák však jednoho dne přišel o vše, co pečlivě budoval. Mrtvice, která ho zastavila ve chvíli, kdy seděl na dálnici za volantem svého vozu a mířil na vystoupení do Litoměřic. V ten moment s ním byl ve voze i jeho mladší bratr Jan. „Řídil v klidu, jen pořád nic neříkal,“ prozradil tehdy o této příhodě. To, že zpěvák zřejmě utrpěl mozkovou mrtvici, zjistil až režisér Jiří Adamec, který ho poslal do nemocnice. A tím mu zachránil život.
Sice se později ukázalo, že se jednalo o lehčí průběh mrtvice, ale to nic neměnilo na tom, že měl celoživotní následky. Z hlavy mu doslova ze dne na den zmizely všechny texty jeho písní, které si do té doby naprosto bezchybně pamatoval. Zapomněl mluvit a neuměl se vyjadřovat. Proto také do dnešního dne musí mít na pódiu čtecí zařízení. Mozková mrtvice však odhalila i jedno velké tajemství. Václav Neckář byl totiž ženatý, a to se ženou, která docházela k jeho nemocniční posteli každý den. Jeho ženou byla bývalá primabalerína Jaroslava Neckářová. Dokonce spolu měli dospělého syna Václava. Neckář později přiznal, že mu všichni radili, aby svatbu utajil.
Zdroje:
autorský text, vlastní dotazování, Wikipedia, 13. komnata Václava Neckáře, Česká televize, Dobrou zprávu já přináším vám – Václav Neckář, aktuálně.cz, novinky.cz