Článek
Každý region světa má svoji neřest a do mnoha konfliktů se propisují místně populární návykové látky. Konflikt v Afghánistánu byl poznamenán pěstováním a pašováním opia pro výrobu heroinu a jeho vlivem na financování Tálibánu. Z ruské agrese vůči Ukrajině máme mnoho svědectví o opilectví ruských vojáků, čímž je ještě umocněna brutalita invaze. Vliv kokainu na konflikty v Latinské Americe, či ve Spojených státech je téměř legendární. I na první pohled nevinná láska obyvatel Perského zálivu ke kouření vodních dýmek vedla nepřímo k financování somálského al-Šabábu skrze dovoz levnějšího dřevěného uhlí z oblasti Rohu Afriky, který právě tato organizace kontrolovala. Pro oblast Somálska a Jemenu je takovou látkou u nás relativně málo známý khat či miraa, botanicky kata jedlá.
Khat je historicky používaným mírným stimulantem, který se po staletí pěstuje primárně ve vyšších polohách států Rohu Afriky, případně v Keni, ale také v již zmíněném Jemenu. Jeho listy se následně žvýkají a působí mírné nabuzení. Vzhledem k velmi hořké chuti listů je žvýkání často doprovázeno pitím velmi sladkého čaje či jiných nápojů, které tento pro mnohé negativní efekt mají zneutralizovat. Khat je co se týče míry tvorby závislostí a krátkodobé fyzické újmy relativně bezpečným narkotikem, které má obecně menší negativní efekty než například kouření tabáku nebo konzumace alkoholu. Při dlouhodobém pravidelném užívání však může vyvolat závislost, která se často vyznačuje psychickými poruchami. Jak mi jeden pravidelný uživatel vyprávěl, pokud si během dne nedá svoji dávku listů, v noci má velmi živé noční můry, ve kterých mu myši prožírají tělo. Negativních, primárně psychologických efektů však najdeme velké množství.
Žvýkání khatu je však v regionu obecně přijímanou kulturní záležitostí. Jay Bahadur, kanadský novinář a autor knihy The Pirates of Somalia, na základě které byl později natočen i stejnojmenný film, na tento problém poukazuje velmi výstižnými historkami z prostředí somálských pirátů. Jakékoliv setkání bylo okamžitě ukončeno, pokud on, jako host, který něco potřebuje, nedonesl dostatečné množství narkotika, které by vystačilo na odpolední sezení, u kterého teprve mohlo dojít k jakémukoliv rozhovoru. Podobně somálské milice al-Šabáb výrazně naráží se zákazem konzumace khatu jako látky, jejíž požívání odporuje radikálnímu výkladu práva šaría. Somálci jsou sice tradičně sunitskými muslimy, mnohé tradice se však radikálnímu výkladu islámského práva vymykají a jsou upraveny skrze tradiční právo xeer, které se často s právem šaría v tradičních právních systémech kombinuje. Přísný zákaz užívání, ale může sloužit jako forma rehabilitace pro závislé, jak dokazují některé zprávy z bašt hnutí.
Masivní konzumace khatu má však výrazné dopady. Podobně jako u jiných narkotik výrazně snižuje produktivitu. Žvýkání khatu zabere velké množství času a jde o každodenní, primárně i když zdaleka ne výlučně mužský, rituál. Tento je pak spojen jako každá závislost s velkými výdaji, které jsou s pravidelným nákupem listů spojeny. Také se snižuje produktivita práce, jelikož během požívání či po něm neprobíhá žádná efektivní aktivita. V českém prostředí by se toto dalo přirovnat k efektivitě práce během odpoledne po obědě skládajícího se z guláše s osmi a třech plzních. Čím horší podmínky, tím je pak tento efekt výraznější a snaha uniknout z reality silnější.
Nejvíce tak pravděpodobně dopadá masivní užívání na společnost v Jemenu. Dlouhodobý ozbrojený konflikt mezi mnoha skupinami, který zvnějšku udržuje a eskaluje intervence vedená Saúdskou Arábií primárně proti Hútíům přeměnil velké části země ve velmi nehostinné oblasti k životu. Jak bývá pravidlem v mnoha podobných situacích, část obyvatel hledá únik v látkách měnících stav vědomí. V případě tradiční muslimské společnosti to nemůže být alkohol, ale jde o kulturně „přijatelný“ khat. Mimo snížení schopnosti zaopatřit sebe a okolí a postupný útlum aktivity osob závislých na této droze, má khat ještě jednu negativní vlastnost, která se projevuje ve všech oblastech, které ho produkují – pěstování spotřebovává enormní množství vody.
V případě Jemenu je tento problém téměř fatální. Jemen je vlivem dlouhotrvajícího konfliktu a změn klimatu postižen nedostatkem vody. Dle odhadů nemají přístup k bezpečné pitné vodě až dvě třetiny z odhadem třiceti milionů obyvatel státu. V této situaci je pak odhadem třetina dostupné vody využívána k produkci khatu, čímž se snižuje její využitelnost nejen přímo, ale i pro pěstování jiných zemědělských produktů, čímž se dále zhoršuje i dostupnost potravin v zemi.
Význam khatu se však projevil i v mezinárodní politice. Nejvýznamnějšími dovozci khatu do Somálska jsou sousední Etiopie a Keňa. V případě Etiopie produkce khatu často nahrazuje jiné zemědělské plodiny, hlavně kávu. Khat je možné sklízet více než jednou ročně a přináší vyšší příjmy. V případě Keni pak somálská vláda v návaznosti na spory se svým jižním sousedem dovoz khatu na dva roky mezi lety 2020 a 2022 úplně zakázala. Import byl obnoven až po volbě nového somálského prezidenta. Tímto byl přerušen trh, který přinášel Keni dle různých odhadů okolo padesáti tisíc amerických dolarů denně. Ihned po obnovení dovozu byl za pouhé čtyři dny do Somálska dle dostupných zpráv dovezen khat v ceně přes 1,8 milionu amerických dolarů. Zatímco oficiálním důvodem pro ukončení dovozu bylo zamezení šíření epidemie COVID-19, zákaz byl spíše spojen se špatnými vztahy předchozí administrativy s vládou v Nairobi, spojenými primárně se sporem ohledně delimitace námořní hranice mezi oběma státy. Ten se pak mimo zmíněný zákaz projevil například podporou opozičních somálských politických frakcí vládou v Nairobi či obnovení komunikace mezi Keňou a neuznaným Somalilandem na nejvyšší politické úrovni.
Podobně jako u jakékoliv jiné návykové látky má užívání khatu v Jemenu či mnoha oblastech Rohu Afriky dlouhodobé dopady jak na společnosti, tak i v rámci konfliktů. Konzumace mírně návykového stimulantu slouží podobně jako jiné látky jako únik z reality, ale i kulturní tradice a společenská norma. Při zhoršujících se vnějších podmínkách však může výrazně negativně přispět k už tak nepříznivé situaci, což se například v Jemenu projevuje masivní spotřebou nedostupné pitné vody. Každý region má své neřesti a každý konflikt svoje návykové látky, které umožňují zasaženým obyvatelům nějakou falešnou a dočasnou úlevu od strastí. Konzervativní somálské prostředí ani chudý Jemen v tomto nejsou žádnou výjimkou.
