Článek
Nejnovější vlna systematického násilí v Súdánu se pomalu přelévá do svého druhého roku. Boje mezi znesvářenou súdánskou armádou a Jednotkami rychlé podpory (RSF) vypukly v dubnu loňského roku a od té doby vedly k masivním ztrátám na životech, vnitřnímu vysídlení a ekonomické destrukci země. K rozsáhlé destrukci dochází i v hlavním městě Chartúmu, a to včetně vypálení ikonického mrakodrapu významné ropné společnosti Greater Nile Petroleum Oil Company.
I přesto, že situace na bojišti, kde RSF získává převahu, nenapovídá rychlému vojenskému vyřešení konfliktu, velitel RSF Mohamed Dagalo zvaný Hemedti přišel v posledních týdnech s několika neočekávanými kroky, které zvyšují jeho šance na upevnění si vlastní pozice v zemi. Jeden z těchto kroků proběhl na domácí scéně a druhý mezinárodně a oba jsou pro potenciální Hemedtiho partnery stejně riskantní.
Na domácí scéně bylo oznámeno, že se velitel RSF setkal se zástupci demokratické opozice v exilu. A to včetně bývalého premiéra Hamdoka a jeho prodemokratického hnutí Taqaddum. Ten se dostal k moci po svržení vlády Omara Bašíra vlnou protestů v roce 2019, avšak již v roce 2021 byl nahrazen vojenskou juntou vedenou právě Hemedtim a jeho současným hlavním soupeřem al-Burháním. Hemedti se nechal slyšet, že případy porušování lidských práv anebo destrukce ve státě Gezira, který skupina obsadila a který je klíčovým zemědělským regionem Súdánu, byly vedeny odpadlými skupinkami v rámci RSF, že toto není strategie milic a že na nápravě se pracuje. Jasně tím tak znovu ilustroval svoji touhu po získání moci. A také poukázal na hlavní problém RSF při možné správě země, velkou míru brutality.
Na mezinárodní scéně se Hemedti vydal na diplomatickou ofenzívu po spřátelených státech na kontinentu. Dle jeho účtu na síti Twitter/X zvládl navštívit Ugandu, Etiopii, Džibutsko, Keňu, Jihoafrickou republiku a Rwandu. Ve Rwandě pak ironicky súdánský vojenský vůdce sám nařčený minimálně z pokusu o genocidu během konfliktu v Dárfúru navštívil místní muzeum genocidy z roku 1994. Na všech místech byl nejenže přivítán nejvyššími politickými elitami daných zemí, ale také mu bylo připraveno státnické přijetí s veškerými poctami. To vzhledem k tomu, že jde o velitele povstaleckých sil jasně ilustruje jistou míru podpory pro jeho milice ve sporu se súdánskou armádou. Hemedti tak signalizuje svoji touho po získání moci ve státě nejen dovnitř, ale i navenek. Celé aranžmá tohoto turné si nijak nezadalo s cestami hlav států či vlád.
Velitel RSF velmi aktivně pracuje na zlepšení svého obrazu v rámci informační sféry. Ten má zamaskovat mnohé problémy, jak se schopností RSF spravovat území, tak i potenciálně převzít moc ve státu. Prvně, jak již bylo zmíněno, občanská válka je velmi brutální a svým chováním k tomu významnou měrou přispívají právě tyto milice. Konflikt v loňském roce vedl k deseti až dvanácti tisíci úmrtí a vyhnal pět a půl až sedm milionu lidí ze svých domovů. Jednotky RSF pak svým chováním navazují na svůj původ v paramilitárním uskupení Džandžavíd, které se nechvalně proslavilo svojí brutalitou a a již zmíněnými zločiny proti lidskosti hraničící s genocidou během konfliktu v Dárfúru.
Vysoce problematické je i ekonomické zázemí skupiny. Hemedti je do vysoké míry závislý na pašování zlata z území pod jeho kontrolou. Do tohoto pašování jsou z velké míry napojeny ruské entity, které jsou součástí širší sítě vytvořené kolem Vágnerovy skupiny. Rusko naopak Hemedtimu poskytuje nutnou podporu formou dodávek zbraní a další podporou v bojových operacích. Jak můžeme vidět z jiných afrických států jako je Mali nebo Středoafrická republika, závislost na ruských poradcích a žoldnéřích však nevede ke stabilizaci bezpečnostní situace.
RSF se v posledních dvou týdnech jasně a veřejně přihlásila k vedoucí pozici v Súdánu a snaží se vytvořit obraz zodpovědného aktéra, který je schopen sjednotit a vést zemi. Hemedti se prezentuje ne jako vojenský vůdce, který má za sebou léta masivního porušování lidských práv a brutality, ale jako zodpovědný politik. Je zajímavé sledovat, jak mu tento obraz umožňují udržovat i mnozí státnici napříč kontinentem, kteří evidentně preferují vítězství jeho strany nad jednotkami armády. Jestli to však bude stačit k ukončení konfliktu je otázkou. Současná aktivita totiž současně nabourala snahy regionálního uskupení IGAD o zprostředkování jednání mezi znesvářenými stranami. Zdá se, že také narušuje snahy dalších aktérů o urovnání konfliktu. A pokud Hemedti neuspěje, bude to znamenat pro mnohé aktéry jak zevnitř Súdánu, tak i navenek výrazné reputační riziko.
