Článek
Západoafrický Senegal je dlouhodobě jedním z pilířů stability a demokratického vývoje v jinak problematickém regionu. Přesto však v posledních týdnech zmítá státem politické násilí spojené s prezidentskými volbami. Ty jsou sice naplánovány až na únor příštího roku, ale i tak protesty proti krokům současného prezidenta Macky Salla a senegalské justice nejsou předčasné. Vnitropolitické spory, které v násilí vyústily jsou pak v Senegalu přítomny již delší dobu.
Nejnovější vlna protestů vypukla na přelomu května a června v návaznosti na soud s opozičním předákem a potenciálním prezidentským kandidátem Ousmanem Sonkou. V posledních prezidentských volbách v roce 2019 skončil Sonka na třetím místě a díky své popularitě mezi mladými je jedním ze žhavých kandidátů na prezidentskou funkci ve volbách v roce 2024. Starosta správního centra Ziguinchor v jižní provincii Casamance byl odsouzen ke dvěma letům ve vězení. K vězení byl odsouzen za kažení mravního vývoje mládeže a imorální chování, přičemž byl zproštěn viny v případě obvinění v případu údajného sexuálního násilí. Následné protesty považují proces za zpolitizovaný a vedly k již více jak patnácti úmrtí. Dále došlo i k masivnímu zatýkání a například i přerušení vysílání televizních stanic a zamezení přístupu k internetu, primárně sociálním sítím. Protesty jsou tak nejbrutálnějšími, jaké v zemi za poslední desetiletí propukly
Vývoj z posledních měsíců kontrastuje s dlouhodobým vývojem v zemi. Demokratická tradice v Senegalu započala na rozdíl od většiny kolonizovaných oblastí již v devatenáctém století. Kvůli vysoké míře přítomnosti francouzských občanů měli tito možnost volit své zástupce do Národního shromáždění. Nezávislost získal Senegal v roce 1960 jako součást Federace Mali, která se však kvůli vnitřnímu pnutí rychle rozpadla. Senegal následně začal budovat vnitřně poměrně inkluzivní instituce. Vláda v Dakaru se dokázala i relativně efektivně vypořádat s povstáním v jihosenegalském regionu Casamance. Od devadesátých let v zemi také posiluje proces demokratizace. Konkrétně u prezidentských voleb vidíme v rámci jednadvacátého století konání relativně svobodných a soutěživých voleb, které dvakrát vyhrál Abdoulaye Wade (2000, 2007) a dvakrát Macky Sall (2012, 2019).
Současný spor je mimo samotné odsouzení Sonka veden o interpretaci omezení počtu volebních období, která jsou uvedena v nové ústavě, která byla schválena v roce 2017. Dle této ústavy je prezident nově volen pouze na pět let místo původních sedmi. Prezident může být zvolen maximálně dvakrát za sebou v rámci dvoukolového systému podobnému, jaký známe z prezidentské volby v ČR. Dále pak musí být kandidát gramotný a mít mezi 35 a 75 lety.
Konflikt mezi vládou a opozicí pak vypuknul kvůli tomu, jestli se do počtu volebních období počítá první Sallovo sedmileté volební období, které bylo upraveno předchozí ústavou. On sám je pak v této otázce nejednoznačný. Do roku 2020 se senegalský prezident vyjadřoval ve smyslu, že nebude o třetí volební období usilovat. Jeho přístup se však po roce 2020 změnil. To se však dá interpretovat i jako taktický tah vzhledem ke konání prezidentských voleb v roce 2019, ve kterých by mu snaha ohýbat novou ústavou mohla uškodit.
Sall zatím definitivně nepotvrdil, jestli kandidovat nakonec bude . Tvrdí však, že otázka jeho kandidatury je pouze otázkou politickou a ne legální. Dle jeho interpretace mu nic nebrání, aby o třetí volební období usiloval. V případě, že by se pro kandidaturu rozhodl by byl jeho potenciálně nevýznamnějším vyzyvatelem právě Sonka. Dlouhotrvající spor o interpretaci změny ústavy tak po odsouzení případného hlavního vyzyvatele přerostly k násilným protestům, kdy jsou Sallovy kroky vnímány jako pokus o nelegitimní uzurpaci moci ve státě.
Senegal je dlouhodobě jedním z nejstabilnějších a nejdemokratičtějších států subsaharské Afriky. To je obzvlášť významné v regionu západního Sahelu, který je od roku 2013 zmítán masivním konfliktem. Je v zájmu Evropy, aby se vnitropolitický spor vyřešil co nejdříve a v Senegalu byl dodržován ústavní pořádek, a hlavně se udržela legitimně vnímaná pravidelná nenásilná změna moci. Destabilizace Senegalu či jeho příklon k autoritářství by dále zhoršil situaci v již tak velmi problematickém regionu. Protesty v Dakaru si tak rozhodně zaslouží výraznou mezinárodní pozornost.
