Článek
Výstavba železnic je jedním z významných ekonomických nástrojů zahraniční politiky Číny v Africe. Prvním zásadnějším infrastrukturálním projektem Pekingu na kontinentu byla již v sedmdesátých letech minulého století právě železnice. TAZARA dodnes spojuje zambijské nerostné bohatství s přístavy v sousední Tanzanii. Po ekonomickém boomu v asijské velmoci v devadesátých letech se budování infrastruktury stalo jedním z hlavních nástrojů rozšiřování jejího globálního vlivu. Jednotlivé projekty byly následně pod vedením současné hlavy státu Si Ťin-pchinga z velké části spojeny pod hlavičku Nové Hedvábné stezky.
Na území afrických států se Čína zapojuje do budování velkého množství infrastruktury, pro potřeby dnešního textu i železnic. Infrastruktura na kontinentu často chybí, a i Čína touto výstavbou řeší svůj vnitřní problém s přebytečnými stavebními kapacitami. Tyto projekty však často navazují na koloniální projekty, což vzbuzuje problémy například v Keni, nebo mají problémy s financováním, jak tomu bylo v Angole. Často pak také mají nedostatečnou kvalitu a nízkou ekonomickou návratnost. Tento moment se znovu objevil minulý týden při pravidelném vyhodnocenífungování železnice spojující Etiopii a Džibutsko.
Vnitrozemská Etiopie, konkrétně hlavní město Addis Abeba, byla s přístavem v Džibuti propojena již francouzským projektem z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Etiopie pod vládou Tigrajci ovládanou Etiopskou lidovou revoluční demokratickou frontou, která se u moci držela fakticky od pádu režimu Derg na počátku devadesátých let, až do nástupu Abiy Ahmeda v roce 2018, si uvědomovala, stejně jako současná faktická hlava státu, že pro rozvoj etiopské ekonomiky musí zajistit co nejefektivnější spojení Etiopie s mořem a tím pádem i světovými trhy. Ve spolupráci s Čínou tak došlo k trojstranné dohodě o obnovení spojení mezi hlavními městy Etiopie a Džibutska.
Více jak 750 km dlouhý projekt byl oficiálně otevřen v roce 2018, avšak od počátku se potýká s mnohými problémy. Už během mé návštěvy obou zemí v roce 2019 bylo mnohými upozorňováno na to, že železnice je značně poruchová. Tím pádem se automaticky snižuje množství přepraveného nákladu. Železnice je navíc ve většině míst jen jednokolejná, což dále snižuje její přepravní kapacity. Kvůli různým technickým potížím se odhaduje, že projektovaná maximální rychlost, která měla být 120 km/h, není v realitě využívána ani z poloviny, což dále prodlužuje jakoukoliv cestu. Kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci v zemi pak byla železniční infrastruktura často napadána a poškozována. Všechny tyto faktory pak vedly k tomu, že většina kapacity železnice zůstala nevyužívána a ta se stala výrazně ztrátovou.
Projekt byl však i nadále podporován. Z pohledu Číny jde o klíčovou součást v rámci propagace Nové Hedvábní stezky v Africe. Pro Etiopii a Džibutsko jde nejen o politicky významný počin, ale oba státy jsou také vůči Číně masivně zadluženy. Vloni však pro projekt blýskla alespoň malá naděje v lepší zítřky. Nejprve došlo k definitivnímu předánícelé železnice do rukou Etiopie a Džibutska, což značí dokončení projektu ze strany Číny a jeho předání do rukou místních vlád. Její napojení na zbylou infrastrukturu je však obzvlášť v Etiopii nedokončené. To znovu limituje efektivitu tohoto druhu přepravy. Minulý týden pak CEO společnosti Ethiopia-Djibouti Railway S.C. Takele Uma oznámil, že v posledním kvartálu roku 2024 poprvé dosáhla železnice zisku. To přesto, že její potenciál je využíván jen z maximálně asi čtyřiceti procent.
Čína nabízí africkým státům výraznou pomoc ve stavbě infrastruktury, kterou kontinent tak nutně potřebuje. Její kvalita a výhodnost pro africké ekonomiky se však výrazně liší. Toto platí pro silnice – jako příklad se hodí srovnání velmi kvalitní, i když extrémně drahé, dálnice spojující mezinárodní letiště v Entebbe s hlavním městem Ugandy Kampalou se silnicemi v Zimbabwe -, ale i železnice. Čína sice prezentuje na první pohled ekonomicky výhodné podmínky, ale dlouhodobě je mnoho jejích projektů více než problematických. Evropa by toho měla i v rámci projektu Global Gateway, který bude říditJozef Síkela, využít.
