Článek
Kontinent plný napětí
Na začátku 20. století byla Evropa rozdělená mezi několik mocných států, které mezi sebou soupeřily o vliv, území i postavení ve světě. Na povrchu sice panoval mír. Pod ním ale rostlo napětí, které se rok od roku zhoršovalo.
Velmoci budovaly armády, vyráběly nové zbraně a připravovaly plány pro budoucí válku. Mnozí politici i generálové navíc začínali věřit, že velký konflikt je prakticky nevyhnutelný.
A čím více se Evropa zbrojila, tím více rostla nedůvěra mezi jednotlivými státy.
Německo chtělo „místo na slunci“
Jednou z hlavních sil, které měnily evropskou rovnováhu, bylo Německé císařství. Po sjednocení v roce 1871 se Německo neuvěřitelně rychle proměnilo v průmyslovou a vojenskou velmoc. Jeho ekonomika rostla a německý císař Vilém II. chtěl, aby země získala větší vliv ve světě i nové kolonie.
Němci proto začali masivně posilovat armádu i válečné námořnictvo. Právě to vyděsilo Spojené království, které bylo tradiční námořní velmocí. Britové se obávali, že přijdou o svou dominanci na moři, a odpověděli vlastním zbrojením. Začaly závody ve stavbě obřích bitevních lodí.
Evropa se postupně měnila v ozbrojený tábor.
Francie chtěla odplatu
Velké napětí panovalo také mezi Francií a Německem.
Francouzi nikdy nezapomněli na porážku v prusko-francouzské válce roku 1871. Po ní museli odevzdat Alsaské a Lotrinské území, která byla ve Francii vnímána jako národní ponížení.
Touha po odvetě byla silná. Francie proto modernizovala armádu a hledala spojence proti Německu. A právě tady začalo vznikat rozdělení Evropy do nepřátelských bloků.
Evropa rozdělená na dva tábory
Na jedné straně stál Trojspolek:
- Německo,
- Rakousko-Uhersko
- a Itálie
Proti nim vznikla Dohoda tvořená:
- Francií,
- Británií
- a Ruskem
To znamenalo obrovské nebezpečí. Jakýkoliv konflikt mezi dvěma státy mohl velmi rychle přerůst ve válku celé Evropy. A přesně to se nakonec stalo.
Balkán: sud prachu Evropy
Nejnebezpečnější oblastí celé Evropy byl Balkán. Rakousko-Uhersko se zde snažilo udržet svůj vliv, jenže monarchie zároveň čelila obrovským národnostním problémům.
Češi, Slováci, Chorvati i další národy požadovaly větší práva nebo samostatnost.
Proti rakousko-uherským zájmům navíc vystupovalo Ruské impérium, které podporovalo slovanské národy, především Srbsko. Právě Srbsko se postupně stalo hlavním soupeřem Rakouska-Uherska na Balkáně.
Mnozí politici tehdy věřili, že právě zde jednou vypukne velká evropská válka. A měli pravdu.
Atentát, který zapálil Evropu
Dne 28. června 1914 došlo v Sarajevu k události, která změnila svět. Srbský nacionalista Gavrilo Princip zastřelil rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželku Žofii.
Rakousko-Uhersko obvinilo Srbsko z podpory atentátníků a vyhlásilo mu válku. Jenže kvůli systému spojeneckých smluv se konflikt začal okamžitě šířit. Rusko podpořilo Srbsko. Německo podpořilo Rakousko-Uhersko. Francie podpořila Rusko. A po německém útoku přes Belgii vstoupila do války i Británie.
Během několika dnů se Evropa ocitla ve válce, jakou svět dosud nepoznal.
Válka, kterou si všichni představovali jinak
Většina evropských politiků i generálů tehdy věřila, že válka bude krátká. Mnozí vojáci odcházeli na frontu s přesvědčením, že budou do Vánoc doma.
Místo rychlého vítězství ale přišla čtyři léta masového zabíjení, zákopů, dělostřelecké palby a milionů mrtvých. První světová válka navždy změnila Evropu. Zničila staré říše, oslabila celý kontinent a otevřela cestu dalším katastrofám 20. století.
Zdroje a literatura
Dokument: Apokalypsa: První světová válka
Wikipedie: Causes of World War I, July Crisis, Triple Entente, Triple Alliance
