Článek
Sovětská ofenziva mířila do srdce německé obrany
Na jaře roku 1944 se situace na východní frontě rychle měnila ve prospěch Sovětského svazu. Po vítězstvích u Stalingradu, Kurska a osvobození Kyjeva postupovala Rudá armáda stále hlouběji na západ. Německá vojska na Ukrajině ustupovala a sovětské velení hledalo příležitost zasadit Wehrmachtu další zničující úder.
Dne 4. března 1944 zahájil 1. ukrajinský front maršála Georgije Žukova mohutnou Proskurovsko-černovickou operaci. Jejím cílem bylo obklíčit a zničit německou 1. tankovou armádu, jednu z nejzkušenějších formací Wehrmachtu na východní frontě.
Síly, které proti sobě stály
Na sovětské straně bojovalo více než 800 000 vojáků podporovaných tisíci tanků, samohybných děl a letadel. Operaci řídili maršál Georgij Žukov a generál Ivan Koněv.
Proti nim stála německá 1. tanková armáda generála Hanse-Valentina Hubeho. Uvnitř budoucího kotle se nacházelo přibližně 200 000 až 220 000 vojáků, 18 divizí včetně elitních tankových a granátnických jednotek.
Poměr sil jednoznačně favorizoval Rudou armádu.
Hubeho kotel
Dne 23. března 1944 se sovětským vojskům podařilo uzavřít obklíčení. Německá armáda se ocitla v pasti v prostoru Kamence Podolského.
Pro Sověty šlo o obrovskou příležitost. Vzpomínky na Stalingrad byly stále živé a mnozí velitelé věřili, že se podaří zopakovat podobný úspěch.
Uvnitř kotle se nacházely tisíce vozidel, stovky tanků a obrovské množství techniky. Zásoby však rychle mizely a situace se stávala kritickou.
Nepřítelem bylo i bahno
Generál Hube si uvědomoval, že pasivní obrana znamená jistou katastrofu. Okamžitě proto začal připravovat průlom směrem na západ.
Němci však nebojovali jen proti Sovětům. Celou oblast zasáhla obávaná rasputica – období jarního tání. Silnice se změnily v moře bahna, tanky zapadaly a zásobování se hroutilo.
Mnozí veteráni později vzpomínali, že bahno bylo téměř stejně nebezpečné jako sovětská děla.
Odvážný průlom
Dne 27. března zahájila 1. tanková armáda organizovaný ústup spojený s průlomem. Hube překvapil sovětské velení tím, že neútočil směrem, který Rudá armáda očekávala.
Německé jednotky se pohybovaly prakticky nepřetržitě. Ve dne bojovaly, v noci pochodovaly. Tanky kryly pěchotu, ženisté stavěli provizorní mosty a zadní voje odrážely sovětské útoky.
Po téměř dvou týdnech bojů se Němcům podařilo spojit s jednotkami postupujícími zvenčí. Většina obklíčené armády unikla.
Kdo vlastně vyhrál?
Odpověď není jednoduchá. Strategicky zvítězil Sovětský svaz. Rudá armáda osvobodila rozsáhlá území západní Ukrajiny, zatlačila Wehrmacht stovky kilometrů na západ a otevřela si cestu k hranicím Polska a Rumunska.
Na operační úrovni však uspěli Němci. Hlavní sovětský cíl – zničení 1. tankové armády – splněn nebyl. Přibližně 200 tisíc zkušených vojáků uniklo a pokračovalo v bojích i během dalších kampaní roku 1944.
Poslední velký německý manévr
Bitva o Kamenec Podolský bývá často zastíněna Stalingradem nebo Kurskem. Přesto patří mezi největší manévrové operace celé druhé světové války.
Ukázala rostoucí sílu Rudé armády, ale také schopnost Wehrmachtu provádět složité ústupové operace i v situaci, která se zdála beznadějná. Kotel u Kamence Podolského se stal symbolem posledních velkých německých operačních úspěchů na východní frontě.
Válku už zachránit nemohl. Dokázal však, že Wehrmacht byl i v roce 1944 stále nebezpečným protivníkem.
Zajímavosti
Bitva bývá často označována jako „Hubeho kotel“ podle velitele obklíčené armády Hanse-Valentina Hubeho. Generál Hube přišel už v první světové válce o pravou ruku. Přesto patřil mezi nejschopnější německé velitele obrněných vojsk.
Krátce po úspěšném průlomu byl Hube povýšen Hitlerem na generálplukovníka. O několik týdnů později však zahynul při letecké havárii nedaleko Salzburgu.
Německá armáda během průlomu ztratila většinu těžké techniky, ale zachránila jádro svých zkušených vojáků a důstojníků.
Jestli vás článek zaujal, budu rád za podporu v podobě lajku, komentáře nebo sledování.
Zdroje a literatura
Earl F. Ziemke – Stalingrad to Berlin: The German Defeat in the East
Center of Military History, 1987
ISBN: 978-0880290593
Karl-Heinz Frieser – Die Ostfront 1943/44: Der Krieg im Osten und an den Nebenfronten
Deutsche Verlags-Anstalt, 2007
ISBN: 978-3421050625
Wikipedie: Kamenets-Podolsky Pocket, Proskurov–Chernovtsy Offensive, Hans-Valentin Hube, Georgij Žukov, Ivan Koněv
