Článek
Mussolini chtěl vlastní vítězství
Na podzim roku 1940 se Benito Mussolini rozhodl, že Itálie potřebuje vlastní velké vítězství. Zatímco Adolf Hitler ovládal jednu evropskou zemi za druhou, italské úspěchy byly mnohem menší.
Mussolini proto 28. října 1940 nařídil útok na Řecko z okupované Albánie. Očekával rychlé vítězství.
Jenže přišel šok.
Řekové Italy zastavili
Italská armáda narazila na tvrdý odpor řeckých jednotek vedených generálem Alexandrosem Papagosem. Řekové využili horský terén, znalost prostředí i vysokou morálku. Místo rychlého postupu se Italové začali hroutit.
Řecká armáda dokonce přešla do protiútoku a zatlačila Italy hluboko zpět do Albánie. Pro Mussoliniho to byla obrovská ostuda. A pro Hitlera nebezpečný problém.
Hitler nechtěl britská letadla na Balkáně
Velká Británie začala Řecku posílat pomoc, včetně letectva a vojáků.
Hitler se obával, že by britská letadla mohla z řeckých základen ohrožovat rumunská ropná pole v Ploješti. Klíčový zdroj paliva pro německou armádu. Zároveň chtěl zabezpečit Balkán před plánovaným útokem na Sovětský svaz.
Proto padlo rozhodnutí: Německo zasáhne.
Blitzkrieg na Balkáně
Dne 6. dubna 1941 zahájil Wehrmacht útok na Jugoslávie i Řecko. Německým silám velel polní maršál Wilhelm List. Do operace byly nasazeny tankové divize, horské jednotky i elitní Luftwaffe.
Řekové bojovali tvrdě, ale proti německé technické převaze měli jen malou šanci.
Velkou roli sehrála i Metaxasova linie. Systém řeckého opevnění na hranicích s Bulharskem. Některé pevnosti kladly odpor několik dní a němečtí vojáci později uznávali odvahu jejich obránců.
Jenže Wehrmacht obešel hlavní obranu přes Jugoslávii a řecké pozice se postupně staly neudržitelnými.
Britové ustupovali k moři
Do bojů zasáhly také britské jednotky pod velením generála Henryho Maitlanda Wilsona. Britové, Australané a Novozélanďané se pokoušeli zpomalit německý postup.
Němci ale postupovali rychle. Tankové jednotky prorážely obranu a Luftwaffe útočila na silnice, přístavy i ustupující kolony. Spojenecké síly nakonec ustoupily k jižnímu pobřeží, odkud probíhala evakuace podobná Dunkerku.
Tisíce vojáků se podařilo zachránit. Mnoho dalších ale padlo do zajetí.
Athény padly během několika týdnů
Dne 27. dubna 1941 vstoupily německé jednotky do Athény. Na Akropoli zavlála nacistická vlajka. Řecko kapitulovalo. Jenže boje ještě neskončily.
Krvavá bitva o Krétu
Poslední velkou fází kampaně byla bitva o Krétu.
V květnu 1941 provedli Němci obrovský výsadek parašutistů, první operaci tohoto typu v takovém rozsahu. Elitní Fallschirmjäger sice ostrov dobyli, ale utrpěli těžké ztráty.
Mnoho zkušených výsadkářů padlo během několika dní. Šokovaný Adolf Hitler poté výrazně omezil další velké výsadkové operace.
Zdrželo Řecko útok na Sovětský svaz?
Historici dodnes diskutují, zda boj o Řecko zdržel německou invazi do Sovětského svazu. Operace Barbarossa skutečně začala později, než Němci původně plánovali.
Část historiků tvrdí, že balkánské tažení stálo Německo cenné týdny. Jiní upozorňují, že větší roli hrálo počasí a logistické problémy.
Jisté ale je, že Balkán zaměstnal německé síly právě v době příprav na největší invazi války.
Řecko pod okupací
Po porážce bylo Řecko rozděleno mezi Němce, Italy a Bulhary. Následovala tvrdá okupace, hladomor a partyzánská válka. Civilní obyvatelstvo trpělo nedostatkem potravin i represí.
Řecký odboj se později stal jedním z nejsilnějších v okupované Evropě.
Malá země, která překvapila Evropu
Přestože bylo Řecko nakonec poraženo, jeho odpor výrazně překvapil svět. Italská armáda utrpěla ponižující neúspěch a Německo muselo zasahovat tam, kde původně zasahovat nechtělo.
Boj o Řecko tak ukázal, že ani mocnosti Osy nebyly neporazitelné.
Zdroje a literatura
Antony Beevor – Crete: The Battle and the Resistance
John Murray Publishers, 1991
ISBN: 978-0719545795
Heinz Richter – Greece in World War II
Efstathiadis Group, 1998
ISBN: 978-9602265338
John Keegan – The Second World War
Vintage Books, 1990
ISBN: 978-0679730316
Wikipedie: Battle of Greece, German invasion of Greece, Battle of C
