Článek
Na přelomu 19. a 20. století opouštěly české země desetitisíce lidí ročně. Nešlo o politický exil ani o romantickou touhu po svobodě. Šlo o holé přežití. Chudoba, nedostatek práce, přelidněný venkov a minimální sociální jistoty vytvářely tlak, kterému mnoho rodin nedokázalo čelit.
Amerika nebyla snem. Byla poslední možností.
Bída doma, naděje za oceánem
Venkovské oblasti Čech a Moravy trpěly nedostatkem půdy. Rodiny se dělily o malé hospodářství, mzdy v továrnách sotva stačily na obživu a jakákoli nemoc mohla znamenat pád na úplné dno. Sociální stát neexistoval. Pokud člověk nemohl pracovat, byl odkázán na rodinu nebo charitu.
Odchod do Ameriky byl často rozhodnutím zoufalým. Muži odjížděli sami s nadějí, že pošlou peníze domů. Mnozí se už nikdy nevrátili. Rodiny se rozpadaly, děti vyrůstaly bez otců a ženy zůstávaly samy v prostředí, které jim nedávalo žádné jistoty.
Cesta, která začínala dluhem
Samotná cesta do Ameriky byla riskantní. Lístek na loď stál víc než roční příjem chudého dělníka. Často se zadlužovali u prostředníků nebo prodávali poslední majetek. Plavba trvala týdny, podmínky ve třetí třídě byly tvrdé a úmrtnost nebyla výjimkou.
Amerika nepřivítala přistěhovalce otevřenou náručí. Čekala je nejhorší práce, dlouhé směny, nízké mzdy a často i pohrdání ze strany „starousedlíků“.
České ostrovy v Americe
Přesto se Češi dokázali semknout. Vznikaly silné komunity, zejména v Chicagu, které se stalo největším „českým městem“ mimo Evropu. Češi zde zakládali:
• spolky a sokolovny
• české školy
• noviny a tiskárny
• kostely a dělnické organizace
Pilsen (Lower West Side) – historická čtvrť, kterou Češi pojmenovali po Plzni a kde vyrostly silné české komunity už v 19. století.
Český jazyk a kultura zde přežívaly déle než v mnoha částech samotných Čech.
Antonín Čermák: český emigrant v čele Chicaga
Nejvýraznějším symbolem úspěchu českých emigrantů byl Antonín (Anton) Čermák, syn chudých přistěhovalců z Kladenska. Vypracoval se až na starostu Chicaga, jednoho z největších měst USA.
Anton Cermak, 44. starosta Chicaga.
V roce 1933 byl při atentátu v Miami smrtelně zraněn, když stál po boku prezidenta Franklina D. Roosevelta. Kulka, která měla zasáhnout prezidenta, trefila jeho. Čermák na následky zranění zemřel, Roosevelt přežil.
Ironií dějin je, že muž, jehož rodina kdysi utekla z bídy českých zemí, nepřímo zachránil amerického prezidenta.
Amerika nebyla rájem
Mnozí emigranti se nikdy neprosadili. Pracovali v dolech, hutích a továrnách, ničili si zdraví a žili v chudinských čtvrtích. Přesto posílali domů peníze, které často znamenaly rozdíl mezi přežitím a bídou pro jejich rodiny.
Emigrace nebyla útěkem za snem. Byla reakcí na selhání starého světa, který nedokázal svým lidem nabídnout důstojný život.
Dědictví, na které se zapomíná
Bez této masové emigrace by nevznikly silné české komunity v USA. Bez nich by se český hlas v Americe nikdy neozval tak silně politicky, kulturně ani ekonomicky. A přesto se na tyto lidi často zapomíná.
Neodešli proto, že by neměli rádi svou zemi. Odešli, protože doma nebylo z čeho žít.
Zdroje a literatura
• Jan Křen – Konfliktní společenství
• Hasia Diner – Hungarian and Czech Immigration to the United States
• Encyclopaedia Britannica – Anton Cermak
• Chicago Historical Society – české komunity v Chicagu
• Národní archiv ČR – vystěhovalecké statistiky 19.–20. století
