Operace Tetřev. Největší hon na partyzány v dějinách Protektorátu skončil fiaskem

Beskydy se staly noční můrou okupantů

Po vypuknutí Slovenského národního povstání v srpnu 1944 začaly přes hranice na Moravu pronikat sovětské výsadky i českoslovenští odbojáři. Husté lesy Moravskoslezských Beskyd nabízely ideální podmínky pro partyzánskou válku – hluboká údolí, odlehlé horské samoty i obtížně přístupné hřebeny umožňovaly ukrývat celé oddíly.

Nejvýznamnější silou se stala 1. československá partyzánská brigáda Jana Žižky. Po smrti jejího prvního velitele, kapitána Jána Ušiaka, převzal velení sovětský důstojník Dajan Murzin, později známý jako „Černý generál“.

Partyzáni pod jeho vedením přepadali německé kolony, ničili železniční tratě a mosty, získávali zbraně a narušovali dopravu mezi Moravou a Slovenskem. Jejich útoků přibývalo a německé velení začalo Beskydy považovat za jednu z nejnebezpečnějších oblastí Protektorátu.

Rozkaz K. H. Franka

Rozhodnutí padlo na nejvyšší úrovni. Státní ministr pro Čechy a Moravu Karl Hermann Frank nařídil rozsáhlou protipartyzánskou operaci s krycím názvem Auerhahn (Tetřev).

Akce začala 16. listopadu 1944. Do Beskyd bylo soustředěno přibližně 13 000 příslušníků Wehrmachtu, Waffen-SS, Ordnungspolizei, gestapa i speciálních protipartyzánských komand Ruhsam a Burger. Velení převzal generálporučík Hans Windeck.

Němci uzavřeli oblast mezi Rožnovem pod Radhoštěm, Frenštátem pod Radhoštěm a horskými hřebeny Beskyd. Vyhlásili zákaz vycházení, zřídili desítky kontrolních stanovišť a plánovali systematicky pročesat každý les, každou paseku i každou horskou samotu.

Připraveny byly dokonce demoliční čety, které měly ničit opuštěné horské chaty a samoty využívané partyzány jako zimní úkryty.

Německé velení bylo přesvědčeno, že během několika dní odpor definitivně zlomí.

Hory však stály na straně partyzánů

Německý plán vypadal na papíře téměř dokonale. Realita však byla jiná.

Místní obyvatelé si rychle všimli přesunů tisíců německých vojáků a varovali partyzány ještě před úplným uzavřením prostoru.

Murzin proto své jednotky rozdělil do menších skupin, které se rozptýlily po horách a využívaly výbornou znalost terénu.

Německým jednotkám komplikovalo postup špatné počasí, husté lesy, strmé svahy i nedostatek vhodných cest. Rozsáhlé beskydské lesy se ukázaly být mnohem větším spojencem partyzánů než jakékoli opevnění.

Přestřelky a tragédie civilistů

Během operace došlo k několika ozbrojeným střetům. Nejznámější se odehrály u Kladnaté nebo v lese Cípková poblíž Prostřední Bečvy.

Nejvíce však trpěli civilisté. Gestapo zatýkalo každého, kdo byl byť jen podezřelý z pomoci odboji. Některé horské samoty byly vypáleny, obyvatelé brutálně vyslýcháni a desítky lidí skončily ve věznicích nebo koncentračních táborech.

Stačilo poskytnout partyzánům kus chleba, nocleh nebo neohlásit jejich pohyb a člověk riskoval okamžitou popravu.

Atmosféru strachu umocňovaly veřejné popravy i výhrůžky, že za každého zabitého německého vojáka budou zastřeleni civilisté.

Největší hon na partyzány skončil neúspěchem

Operace skončila 22. listopadu 1944. Přes nasazení přibližně 13 000 mužů se Němcům podařilo zajmout pouze čtyři partyzány. Dalších osm partyzánů nebo jejich spolupracovníků padlo během bojů.

Německé jednotky přitom samy utrpěly ztráty, osm mrtvých a několik zraněných vojáků.

Samotný velitel operace Hans Windeck ve své závěrečné zprávě kritizoval nedostatečnou spolupráci jednotlivých bezpečnostních složek a připustil, že hlavního cíle operace dosaženo nebylo.

Největší protipartyzánská operace na území Protektorátu tak skončila fiaskem.

Partyzánský odpor pokračoval

Operace Tetřev nedokázala odboj zlomit.

Brigáda Jana Žižky i další partyzánské skupiny pokračovaly v přepadech německých kolon, sabotážích železničních tratí i zpravodajské činnosti až do osvobození Československa na jaře 1945.

Naopak stále více německých jednotek muselo být odčerpáváno z fronty k ochraně komunikací a pátrání po partyzánech.

Odkaz operace Tetřev

Dodnes připomínají události z listopadu 1944 desítky pomníků rozesetých po Moravskoslezských Beskydech. Připomínají nejen padlé partyzány, ale také civilisty, kteří zaplatili životem za pomoc odboji.

Operace Tetřev ukázala, že ani obrovská převaha vojáků, techniky a zbraní nemusí stačit proti dobře organizovanému partyzánskému hnutí podporovanému místním obyvatelstvem.

Zajímavost

Jedním z nejhledanějších mužů celé operace byl velitel brigády Dajan Murzin. Nacisté na jeho dopadení vypsali vysokou odměnu, přesto jim opakovaně unikal. Po válce byl vyznamenán titulem Hrdina Československé socialistické republiky a stal se jednou z nejznámějších osobností partyzánského odboje na Moravě.

Jestli vás článek zaujal, budu rád za podporu v podobě lajku, komentáře nebo sledování.

Zdroje