Od Paříže ke Stalingradu. Sláva a pád Hitlerovy Šesté armády

Jen málo vojenských jednotek druhé světové války získalo takovou pověst jako německá Šestá armáda. V prvních letech války budila respekt téměř všude, kam dorazila. Za sebou zanechávala poražené protivníky, rychlé postupy a vítězství, která posilovala víru nacistického vedení v neporazitelnost Wehrmachtu. Nakonec však sama skončila obklíčená, vyhladovělá a odsouzená k zániku.

Zrod elitní armády

Německá Šestá armáda vznikla v říjnu 1939, krátce po napadení Polska. Zpočátku šlo o jedno z několika armádních uskupení Wehrmachtu, nikdo však tehdy netušil, že se během několika let stane jednou z nejslavnějších a zároveň nejtragičtějších armád druhé světové války.

Jejím prvním velitelem se stal polní maršál Walther von Reichenau, zkušený důstojník, který patřil mezi zastánce moderního způsobu vedení války. Pod jeho velením se Šestá armáda rychle proměnila ve vysoce organizovaný a bojeschopný celek určený pro rozhodující operace.

Příslušníci Šesté armády procházeli intenzivním výcvikem a byli vybaveni moderní technikou. Díky kombinaci pěchoty, dělostřelectva, ženijních jednotek a úzké spolupráce s tankovými svazy dokázala armáda postupovat rychleji, než většina protivníků očekávala.

Bleskové vítězství ve Francii

Na jaře roku 1940 zahájilo Německo útok proti západní Evropě. Zatímco spojenci očekávali hlavní úder přes Belgii, německé velení překvapilo průlomem přes Ardenský les. Riskantní plán vyšel dokonale.

Šestá armáda překročila řeku Mázu, prorazila obranné linie a významně se podílela na drtivé porážce francouzských i britských vojsk. Německý postup byl tak rychlý, že obránci často nestíhali vytvořit novou obrannou linii.

Dne 14. června 1940 vstoupily německé jednotky do Paříže. O osm dní později Francie kapitulovala. Šestá armáda se během tohoto tažení zařadila mezi nejúspěšnější uskupení Wehrmachtu a získala pověst elitní úderné síly.

Úspěch ve Francii měl obrovský psychologický dopad. Německá propaganda oslavovala Wehrmacht jako prakticky neporazitelnou armádu a právě Šestá armáda byla jedním ze symbolů těchto bleskových vítězství.

Balkánská kampaň

Na jaře roku 1941 se pozornost Německa obrátila na Balkán. Po převratu v Jugoslávii rozhodl Adolf Hitler o okamžité invazi.

Dne 6. dubna 1941 zahájila německá vojska útok doprovázený ničivým bombardováním Bělehradu. Civilní cíle byly zasaženy ve velkém rozsahu a město utrpělo těžké škody ještě před příchodem pozemních jednotek.

Šestá armáda se následně podílela na rychlém postupu přes Jugoslávii. Obrana se během několika dní začala hroutit a 17. dubna země kapitulovala. Celé tažení trvalo pouhých jedenáct dní a stalo se dalším důkazem mimořádné síly německé armády.

Ve stejné době postupovaly jiné německé armády do Řecka, kde později obsadily i Athény. Balkán byl během několika týdnů prakticky celý pod německou kontrolou.

Po vítězství ve Francii i na Balkáně byla Šestá armáda považována za jednu z nejspolehlivějších úderných sil Wehrmachtu. Nic nenasvědčovalo tomu, že ji o necelé dva roky později čeká katastrofa, která změní dějiny války.

Barbarossa – cesta na východ

Dne 22. června 1941 zahájilo nacistické Německo operaci Barbarossa, největší invazi v dějinách lidstva. Šestá armáda postupovala hluboko na území Sovětského svazu. Za sebou nechávala tisíce zajatců, zničené sovětské jednotky i rozsáhlá území.

Německé velení věřilo, že Sovětský svaz zkolabuje během několika měsíců. Série předchozích vítězství tento optimismus jen posilovala. Šestá armáda byla považována za jednu z nejspolehlivějších a nejzkušenějších formací celé německé armády.

Jenže válka na východě byla jiná než vše, co Němci dosud zažili. Obrovské vzdálenosti, špatná infrastruktura, tuhý odpor Rudé armády i problémy se zásobováním začaly německý postup postupně zpomalovat.

Cíl: Stalingrad

V létě roku 1942 dostala Šestá armáda nový úkol – obsadit Stalingrad. Město neslo jméno sovětského vůdce a mělo obrovský strategický i propagandistický význam. Ovládalo dopravu na řece Volze a jeho dobytí mělo otevřít cestu ke kavkazským ropným polím.

Boje se brzy změnily v peklo. Každá ulice, každý dům, každé schodiště i každá tovární hala se stávaly samostatným bojištěm. Sovětští obránci využívali trosky města jako přirozené opevnění a Němci byli nuceni dobývat jednotlivé budovy metr po metru.

Na některých místech dělilo obě strany jen několik metrů. Nebylo výjimkou, že přízemí budovy drželi Němci, zatímco horní patra ovládali Sověti. Bojovalo se o každý pokoj, sklep i schodiště.

Přestože se Šesté armádě podařilo ovládnout většinu města, rozhodující vítězství nepřišlo. Rudá armáda mezitím připravovala protiúder.

Past, ze které nebylo úniku

Dne 19. listopadu 1942 zahájila Rudá armáda operaci Uran. Sovětské jednotky nezaútočily přímo na německé síly ve městě, ale prorazily slabě bráněná křídla, která držely především rumunské armády.

Během několika dní se sovětské tankové svazy spojily u města Kalač a kolem Šesté armády se uzavřel obrovský kotel. Uvnitř zůstalo uvězněno přibližně 250 000 vojáků.

Řada velitelů navrhovala okamžitý průlom, ale Hitler jakýkoli ústup zakázal. Věřil, že armádu bude možné zásobovat letecky a později osvobodit. Oba plány však zcela selhaly.

Zásoby rychle docházely. Vojáci trpěli hladem, mrazem, nemocemi i nedostatkem munice. Mnozí umírali dříve, než vůbec přišli do kontaktu s nepřítelem.

Konec legendy

Na konci ledna 1943 bylo jasné, že odpor už nemůže dlouho pokračovat. Hitler se přesto odmítal smířit s porážkou. Dne 30. ledna povýšil velitele Šesté armády Friedricha Pauluse na polního maršála. Šlo o jasný vzkaz – žádný německý polní maršál se do té doby nikdy nevzdal nepříteli a Hitler očekával, že Paulus raději spáchá sebevraždu.

Paulus však rozkaz neuposlechl. Dne 31. ledna 1943 kapituloval. Poslední zbytky severní části kotle složily zbraně 2. února.

Ze zhruba čtvrt milionu obklíčených vojáků přežilo sovětské zajetí jen přibližně šest tisíc. Mnozí se do Německa vrátili až po více než deseti letech.

Zlom druhé světové války

Porážka Šesté armády znamenala mnohem víc než ztrátu jednoho armádního uskupení. Šlo o první katastrofální porážku německého Wehrmachtu, která definitivně zničila mýtus jeho neporazitelnosti.

Od Stalingradu už Německo prakticky nepřestalo ustupovat. Strategická iniciativa přešla na stranu Sovětského svazu a Rudá armáda postupně vytlačila německé síly až do Berlína.

Odkaz Šesté armády

Příběh Šesté armády dodnes fascinuje historiky i vojáky po celém světě. Je ukázkou toho, jak se může série zdánlivě nezastavitelných vítězství během několika měsíců změnit v naprostou katastrofu. Přecenění vlastních sil, podcenění protivníka i politické zasahování do vojenského velení vytvořily smrtící kombinaci, která vedla k jednomu z největších kolapsů moderních dějin.

Z armády, která pomáhala dobývat Evropu a byla považována za elitu Wehrmachtu, se stal symbol pádu nacistického Německa.

Stalingrad nebyl jen koncem jedné armády. Byl okamžikem, kdy se nacistická válečná mašinérie začala definitivně hroutit. Šestá armáda, která ještě před několika lety triumfovala od Francie přes Balkán až po Volhu, zůstala pohřbena v ruinách Stalingradu. Její pád se stal symbolem začátku konce Třetí říše.

Jestli vás článek zaujal, budu rád za podporu v podobě lajku, komentáře nebo sledování.

Zdroje: