Článek
Vojáci z českých zemí v německé armádě
Po Mnichovské dohodě v roce 1938 připadlo pohraničí Československa Německu. Miliony obyvatel Sudet se tak ze dne na den staly občany Třetí říše.
S německým občanstvím přišla i povinnost vojenské služby. Mladí muži ze Sudet, Hlučínska nebo Těšínska byli povoláváni do Wehrmachtu stejně jako ostatní Němci.
Během druhé světové války tak v německé armádě sloužily desítky tisíc mužů pocházejících z území dnešní České republiky. Většina z nich byla obyčejnými vojáky pěchoty nebo dělostřelectva, ale někteří se během války proslavili.
Kurt Knispel – tankové eso ze Sudet
Ještě známější postavou byl Kurt Knispel, rodák ze Sudet. Narodil se roku 1921 v obci Salisov (dnes součást Zlatých Hor).
Kurt Knispel v září 1943
Během války sloužil u německých tankových jednotek a stal se jedním z nejúspěšnějších tankových střelců druhé světové války. Historici mu připisují 168 zničených nepřátelských tanků, což je nejvyšší potvrzený počet v německé armádě.
Boje na východní frontě
Knispel sloužil mimo jiné na těžkých tancích Tiger, které patřily k nejnebezpečnějším obrněným vozidlům války. Na východní frontě čelil sovětským tankům T-34 i masovým útokům Rudé armády.
Boje probíhaly v extrémních podmínkách a ztráty byly obrovské. Přesto dokázal opakovaně přežít a dosahovat mimořádných výsledků, což z něj udělalo jedno z nejrespektovanějších tankových es své doby.
Voják, který nezapadal
Na rozdíl od jiných známých německých vojáků nebyl Knispel ideologickým typem. Podle svědectví spolubojovníků neměl blízko k nacistické ideologii a několikrát se dostal do konfliktu s nadřízenými.
Známý je případ, kdy se zastal sovětského zajatce, kterého bil důstojník. Tento incident i jeho celkové vystupování vedly k tomu, že nebyl považován za vhodného pro propagandu.
Vyznamenání, která nepřišla
Přestože byl několikrát navržen na Rytířský kříž, jedno z nejvyšších německých vyznamenání, nikdy ho neobdržel. Důvodem nebyly jeho bojové výsledky, ale spíše jeho osobnost a vztah k autoritám.
Je paradoxem, že nejúspěšnější tankista Wehrmachtu zůstal bez ocenění, které získali jiní, méně úspěšní vojáci.
Smrt těsně před koncem
Kurt Knispel padl 28. dubna 1945 během bojů na Moravě. Bylo mu pouhých 23 let. Zemřel jen několik dní před koncem války, kterou přežil téměř celou.
Hrob feldwebela Kurta Knispela na Ústředním hřbitově v Brně
Po válce jeho jméno upadlo v zapomnění. Bojoval na straně Německa a nezapadal do poválečného obrazu hrdinů ani obětí. Jeho příběh tak zůstal dlouho mimo veřejnou debatu.
Většina vojáků zůstala neznámá
Vedle těchto známých jmen bojovaly ve Wehrmachtu také desetitisíce obyčejných vojáků pocházejících z českých zemí.
Šlo především o Němce ze Sudet, kteří byli po roce 1938 začleněni do německého státu. Sloužili v pěchotě, tankových jednotkách i letectvu a bojovali na všech frontách druhé světové války. Mnozí padli na východní frontě, jiní skončili v sovětském zajetí.
Válka a složité osudy
Po roce 1945 byli vojáci Wehrmachtu z českých zemí často vnímáni jednoduše jako nepřátelé nebo kolaboranti. Skutečnost však byla často složitější. Mnozí z nich byli do armády odvedeni automaticky jako občané Německa a válku prožili stejně jako miliony jiných vojáků.
Jejich příběhy dnes připomínají složitou historii střední Evropy, kde se hranice, státní příslušnost i identita lidí měnily během několika let.
Zdroje a literatura
Rüdiger Overmans – Deutsche militärische Verluste im Zweiten Weltkrieg, Oldenbourg, 2000
Detlef Brandes – Češi pod německým protektorátem, Karolinum, 1999
Mark Mazower – Hitler’s Empire, Penguin Books, 2008
Vojenský historický ústav Praha – studie o obyvatelích českých zemí ve Wehrmachtu
