Článek
Rudá armáda mířila do srdce Německa
V lednu 1945 zahájil Sovětský svaz mohutnou Viselsko-oderskou operaci. Jejím cílem bylo prorazit německou obranu v Polsku, překročit Odru a otevřít cestu k Berlínu.
Proti sovětskému 1. ukrajinskému frontu maršála Ivana Koněva stály vyčerpané jednotky německé Skupiny armád Střed pod velením generálplukovníka Ferdinanda Schörnera. Německá obrana se hroutila a Rudá armáda postupovala místy desítky kilometrů denně. Jedním z měst na její cestě byl tehdejší Lüben, dnešní polský Lubin.
Síly, které proti sobě stály
V širším prostoru Dolního Slezska nasadil Koněv více než milion vojáků, přes 2 000 tanků a samohybných děl a tisíce dělostřeleckých hlavní.
Němci disponovali výrazně menšími silami. V oblasti bojovaly zbytky několika pěších a tankových divizí Wehrmachtu doplněné jednotkami Volkssturmu. Do bojů zasáhly také části elitního Fallschirm-Panzerkorps Hermann Göring.
Přesné počty vojáků přímo u Lubinu nejsou známy, ale sovětská převaha byla několikanásobná.
Město se připravovalo na obranu
Do města proudily tisíce uprchlíků z východu. Silnice byly přeplněné povozy, automobily i pěšími kolonami civilistů.
Německé úřady mobilizovaly každého, kdo byl schopen držet zbraň. Vedle vojáků Wehrmachtu nastupovali do obrany i starší muži a mladiství z Volkssturmu. Mnozí z nich měli jen několik dní výcviku.
Sověti přicházejí
Koncem ledna dorazily k městu první sovětské tankové jednotky. Po mohutné dělostřelecké přípravě následovaly útoky podporované tanky T-34 a samohybnými děly. Němci se snažili využít městské zástavby a okolních komunikací k obranným bojům.
V některých částech města se bojovalo dům od domu. Navzdory tvrdému odporu bylo jasné, že obránci nemají dostatek mužů ani techniky, aby mohli sovětský postup zastavit.
Poslední pokus zastavit Koněva
Německé velení se snažilo nasadit zbývající obrněné rezervy a podniknout protiútoky. Do bojů zasáhly i části elitní divize Hermann Göring, která patřila mezi nejzkušenější formace nacistického Německa.
Ani zkušení veteráni však nedokázali změnit průběh bitvy. Sověti měli převahu ve všem. V počtu vojáků, tanků, dělostřelectva i letectva. Lüben byl odsouzen k pádu.
Konec německé obrany
Po několika dnech bojů pronikly sovětské jednotky do centra města a obsadily klíčové body.
Německé síly ustupovaly směrem k Odře, kde se Schörner snažil vytvořit novou obrannou linii. Obsazením Lubinu získala Rudá armáda další důležitý bod na cestě do nitra Německa. Berlín byl nyní blíže než kdykoli předtím.
Poslední iluze Třetí říše
Bitva o Lubin se odehrávala v době, kdy německé vedení stále hovořilo o zázračných zbraních a očekávaném obratu ve válce. Realita na frontě však byla zcela jiná. Wehrmacht sice dokázal na některých místech klást tvrdý odpor, ale chyběli mu zkušení vojáci, pohonné hmoty i dostatek techniky. Každé další město ztracené v Dolním Slezsku znamenalo, že se sovětská vojska přibližují k samotnému srdci Německa.
Pro mnoho německých vojáků představovaly boje o Lubin okamžik, kdy si definitivně uvědomili, že válku již nelze vyhrát. Z deníků a vzpomínek veteránů vyplývá, že stále více mužů bojovalo nikoliv za vítězství, ale pouze proto, aby umožnili ústup svým spolubojovníkům a civilistům prchajícím na západ.
Město v troskách
Největší cenu opět zaplatili civilisté. Část obyvatel uprchla ještě před příchodem fronty. Ti, kteří zůstali, přežívali pod ostřelováním a během pouličních bojů. Po skončení bitvy bylo mnoho budov poškozeno nebo zničeno.
Po válce připadl Lubin Polsku. Většina německého obyvatelstva byla odsunuta a město osídlili Poláci, často vyhnaní ze svých domovů na územích zabraných Sovětským svazem.
Výsledek bitvy
Bitva skončila vítězstvím Rudé armády. Německá obrana byla prolomena a sovětská vojska pokračovala v postupu směrem k Odře a Berlínu.
Přesné ztráty nejsou známy, ale v širším prostoru dolnoslezské operace přišly obě strany o tisíce vojáků. Němci navíc ztratili další část svých již tak omezených obrněných rezerv.
Zajímavosti
Lubin byl až do roku 1945 německým městem nesoucím název Lüben. Bitva probíhala během jedné z nejrychlejších sovětských ofenziv celé války. Rudá armáda postoupila od Visly k Odře za pouhé tři týdny.
Mnoho německých civilistů opouštělo město uprostřed zimy při teplotách hluboko pod bodem mrazu. Dobytí Dolního Slezska umožnilo Sovětům připravit závěrečný útok na Berlín, který začal o necelé tři měsíce později.
Na cestě k Berlínu
Přestože se bitva o Lubin neřadí mezi největší střetnutí druhé světové války, dobře ilustruje situaci na východní frontě v posledních měsících konfliktu. Rudá armáda již disponovala obrovskou převahou a německé jednotky byly nuceny ustupovat téměř nepřetržitě. Každé dobyté město představovalo další krok na cestě k Berlínu a zároveň další důkaz, že Třetí říše se blíží svému konci.
Tyto boje zároveň ukazují, že konec války nebyl všude rychlý a bezproblémový. I v lednu a únoru 1945 umíraly tisíce vojáků a civilistů ve střetech, které dnes zůstávají ve stínu slavnějších bitev, přestože pro jejich účastníky znamenaly otázku života a smrti.
Jestli vás článek zaujal, budu rád za podporu v podobě lajku, komentáře nebo sledování.
Zdroje a literatura
Antony Beevor – Berlin: The Downfall 1945
Penguin Books, 2003
ISBN: 978-0140286960
David M. Glantz – The Soviet Strategic Offensive in 1945: From the Vistula to the Oder
Routledge, 1993
ISBN: 978-0714633589
Ian Kershaw – The End: The Defiance and Destruction of Hitler's Germany, 1944–1945
Penguin Books, 2012
ISBN: 978-0141004495
Richard Hargreaves – The Final Days of the Third Reich
Stackpole Books, 2010
ISBN: 978-0811707245
Antony Tucker-Jones – The Battle for Berlin 1945
Pen & Sword Military, 2017
ISBN: 978-1473895065
Wikipedie: Viselsko-oderská operace, Lubin, 1. ukrajinský front, Ferdinand Schörner, Hermann Göring Division
