Článek
Telefonujeme všude. Mobil téměř nedáme z ruky. Hlavně mládež. Ovšem kdyby za našich mladých let byly mobily, nebyli bychom jiní.
Co všechno děláme při telefonování?
Nevím, jak vám, ale mně docela vadí, když sedím v čekárně u lékaře. Zazvoní mobil a dotyčný, většinou senior (nic proti nim), má zapnutý hlasitý odposlech, a tak se dozvíte i to, co nepotřebujete vědět.
Telefonování u jídla. Váš známý si kromě hovoru užije ještě chroupání, mlaskání a srkání.
A další nešvar! Věřte, že jsou i tací, co si berou mobil na záchod! To je potom hovor prokládán nezaměnitelnými zvuky!
Jednou mi teta na strejdu práskla, že při telefonování hlasitě vypouštěl větry. Myslel si totiž, že ten na druhém konci to neslyší. Strejda je starší ročník, je odkojen klasickým telefonem a ten tak citlivý nebyl.
Nebo telefonování ve vaně! Nic proti tomu, ale kolikrát už jste mobil utopili?
A teď se dostávám k tomu, co jsem napsala v názvu článku:
„Po skončení hovoru zavěste!“
Jistě nechcete, aby ten, s kým jste telefonovali, slyšel i to, co říkáte a děláte potom.
Jednou mi kamarád řekl, že doplatil na zlozvyk po ukončení hovoru telefon nezavěsit:
„Volal mi kamarád, kterého jsem dlouho neviděl, že bychom zase po delší době mohli zopakovat pánskou jízdu, ale že se ještě musí zeptat manželky a že mi potom zavolá. Když jsme domluvili, hodil jsem mobil na stůl a pokračoval s přítelkyní v hovoru. Barvitě jsem jí líčil, co všechno Pepa minule vyváděl, i když jsem mu slíbil, že to nikomu neřeknu, zvlášť ne jí. A já vůl nezavěsil! A on všechno slyšel! On totiž taky nezavěsil!“
Jak to potom s jejich přátelstvím dopadlo, nevím, ovšem tentýž zlozvyk má i můj manžel.
Když mi třeba volá ze sámošky, místo aby zavěsil, mobil hodí do kapsy u košile a já potom slyším nejen pípání pokladny.
Ještěže manžel nemá milenku! Tedy doufám! To bych se asi dozvěděla věcí!
A proto, přátelé: „Po skončení hovoru ZAVĚSTE!“
