Článek
Jó za ,,totáče“, to bylo aspoň nakupování! Vlastně shánění!
Všechno bylo pod pultem, takže pokud jste něco sehnali, byl to zaručeně trhák! Tedy dárek který udělal radost. Ale dnes?
Reklamy se předhánějí v nabídkách a obchody jsou plné různého zboží. A také my, zákazníci, jsme náročnější.
Když si vzpomenu, jak usilovně jsme sháněli ,,důchodky“ pro dědečka! Bez známostí to prostě nešlo.
Jak velikou radost měl syn, když dostal dva balíčky ,,céček“, tehdy velkého hitu, a autíčko na ovládání! Které jsem, mimochodem, taky dlouho sháněla.
Samozřejmě, že nechci, aby se vrátila doba, kdy jsme před Vánocemi stáli dlouhou frontu na banány a kakao, to bylo jen pod pultem.
I když je dnes všeho dost, přece jen je velmi těžké nakoupit dárky.
Stačí, když přijdu do pokoje mých malých vnoučat. V pokoji je tolik různých hraček, že by se tu dalo otevřít hračkářství. No, a teď babo raď! Co by udělalo těm malým špuntům radost, když všechno mají?
Když jsou děti odrostlejší, většinou to řešíme finanční částkou. Pokud nemá potomek zvláštní přání, je to nejlepší řešení.
Také nelze zapomenout na babičku a dědečka.
V duchu vidím dědu, jak se rozpačitě usmívá nad bačkorami, které dostává skoro každý rok. A co babi nad noční košilí? Ve skříni má narovnané už čtyři.
Ale co koupit? Různé pochutiny už kvůli cukrovce nemohou a přání nemají žádné. Ale neobdarovat je? Vždyť už se určitě na dárky těší.
Zato manžel, ten přání má. Nové auto. Jenže má to háček. Ze svého platu mu můžu koupit tak akorát autíčko na setrvačník.
A co on koupí mně? Má to velice snadné. Vždyť v obchodech je tolik věcí…!
Takže je vám jasné, že nakoupit vánoční dárky pro mne není vůbec jednoduché?
Jenže Vánoce jsou tu zas a bez dárků to prostě nejde.
Doba je jiná. Jen ta můra z nakupování dárků mi stále sedí za krkem…
