Článek
Zázračná antibiotika
V létě roku 1928 byl skotský bakteriolog Alexander Fleming při odchodu z laboratoře nedůsledný a nechal odkrytou jednu Petriho misku se vzorkem nakultivovaných bakterií. Ke vzorku se proto dostala plíseň. Fascinující však bylo, že tato plíseň bakterie zničila. Fleming si toho naštěstí všiml a zrodil se tak jeden z největších objevů v historii medicíny.
Alexander Fleming byl poměrně rychle schopen izolovat účinnou látku, která bakterie zabíjela. Dnes ji známe jako penicilin. Trvalo ale více než deset let než se Fleming a jeho kolegové naučili připravovat penicilin v dostatečně čisté a stabilní formě. Nutno podotknout, že vývoj antibiotik výrazně urychlila druhá světová válka. V roce 1941 byl penicilin podán prvnímu člověku a na konci války se již běžně používal. Fleming si právem došel pro Nobelovu cenu a bakteriální infekce přestaly být takovou hrozbou. Antibiotik začala vznikat celá řada, postupem času se však začaly objevovat i problémy.
Antibiotická rezistence
Antibiotika působí na bakterie tak, že je buď přímo zahubí, nebo jim znemožní množení. Dělají to tak, že útočí např. na buněčnou stěnu bakterií. Antibiotika se stala extrémně důležitou součástí medicíny a začala se využívat v ohromném množství nejev v humánní, ale i ve veterinární medicíně, a to nejen při vlastní léčbě, ale i jako prevence.
Nadměrné využívání antibiotik však vedlo k tomu, že se bakterie začaly přizpůsobovat a naučily se antibiotikům bránit. A protože antibiotika ničí všechny bakterie, včetně těch přirozených, škodlivé bakterie s vyvinutou resistencí zůstávají jako jediné a tím se situace ještě zhoršuje. Antibiotická resistence se navíc předává mezi bakteriemi i přímo.
Co s tím?
Problém s antibiotickou resistencí je natolik vážný, že na něj upozorňují nejen vědci, ale např. i organizace jako OSN nebo Světová zdravotnická organizace. Vývoj nových antibiotik je navíc pro farmaceutické firmy příliš nákladný a z obchodního hlediska je pro ně nevýhodný.
Přesto se nová antibiotika objevují. S jedním novým přišel velký mezinárodní vědecký tým, jehož součástí jsou i výzkumníci ze dvou českých univerzit. Tou první je Univerzita Palackého v Olomouci a tou druhou ostravská Vysoká škola báňská. Prvotní testy ukázaly, že nové antibiotikum je skutečně velmi účinné.
Nové antibiotikum je založené na zcela jiném principu než tradiční antibiotika. Jeho základem je jeden konkrétní atom: mangan. Ten je potom ukotven ve struktuře chemicky upraveného grafenu. Mangan potom útočí na sacharidy v buněčných membránách bakterií. Ve chvíli, kdy mangan na sacharidy naváže, znemožní jim vykonávat jejich hlavní funkce, což vede k odumření buněk a tím i celé bakterie.
Objev vědeckého týmu je potvrzený testy na zvířecích modelech a byl publikován v prestižním časopise Advanced Materials. Nyní však začíná dlouhá cesta od základního výzkumu ke skutečnému využití v medicíně. Ta může trvat několik let a může se během ní ukázat, že v případě člověka výsledky tak dobré nebudou. To platí pro všechny léky bez výjimky. Prozatím se zdá, že nová antibiotika budou nejlépe fungovat při hojení ran na které budou nanášena ve formě gelu, nebo masti. Nezbývá než doufat, že další testy budou tak úspěšné jako ty prvotní a nová antibiotika se ukážou být co nejúčinnější.