Článek
Rybí „trojnožka“
Bezočka má latinské jméno Bathypterois grallator a v angličtině je zase známá pod označením tripod fish, tedy „trojnožková ryba“. Stačí se podívat na některou z jejích fotografií a hned pochopíte proč. Nejnápadnějším znakem této ryby jsou totiž její extrémně prodloužené ploutve. Dva břišní paprsky a dolní část ocasní ploutve sahají daleko za tělo ryby a dokážou vytvořit pevnou konstrukci ne nepodobnou stativu fotoaparátu. V případě, že ryba potřebuje plavat, trojnožka změkne a stanou se z ní klasické ohebné ploutve. Nabízí se tedy dvě otázky. Jak tento trik ryba dělá a proč vlastně.
Začneme u toho, k čemu taková trojnožka rybě je. V tak velkých hloubkách je k dispozici jen minimum potravy, kterou v tomto případě tvoří především drobní korýši. Kdyby ryba musela neustále aktivně plavat, aby se udržela ve vodním sloupci, vydala by tím více energie, než kolik by dokázala ulovit. Pevný postoj na dně jí umožňuje kompletně vypnout svalovou aktivitu spojenou s plaváním a tím ušetřit energii.
Navíc, ryba se staví na své „chůdy“ vždy čelem proti slabým hlubinným proudům. Nejen, že tím šetří energií, ale tyto proudy jí přímo k tlamě přinášejí potenciální kořist. A to se vyplatí. Pevné „chůdy“ také fungují jako vysoce citlivé detektory pohybu. Jakmile se k nim přiblíží kořist a nepatrně zvíří vodu, ryba to okamžitě zaznamená. Z napnutých ploutví se pak odrazí s velkým zrychlením a kořist spolkne.
Pak je tady ještě druhá otázka, tedy to, jak to dělá. Způsob, jakým bezočka dokáže nohy své trojnožky proměnit z měkkých a ohebných struktur v pevné „chůdy“, je přetrvávající biologickou záhadou, kterou vědci dosud zcela nerozluštili. Pravděpodobně ryba nějak do ploutví napumpuje vodu a tím je zpevní. Nebo je to jinak?
Trojnožková ryba má pro své „chůdy“ dobré důvody.
Bez oči a s oběma pohlavími
Bezočky jsou slepé. To koneckonců naznačuje i jejich české jméno. A není těžké pochopit proč. V hloubkách kolem čtyř kilometrů, kde žijí, je absolutní tma. Oči v takovém prostředí ztrácejí jakýkoliv význam, protože prostě nemají co registrovat. Proto jsou oči této ryby extrémně malé a nefunkční. Vývojově zakrněly, aby tělo zbytečně neplýtvalo energií na údržbu a výživu zrakového aparátu.
Zatímco zraková centra v mozku ryby téměř vymizela, oblasti odpovědné za hmat, vnímání vibrací a čich se výrazně zvětšily. Oči nahradily výše zmíněné dlouhé ploutvové paprsky a prsní ploutve.
Bezočka má ale ještě jednu velmi zajímavou charakteristiku. Hluboké moře je obrovský prostor, kde jsou zvířata rozptýlena v obrovských vzdálenostech od sebe. Narazit na partnera opačného pohlaví je tak obrovská vzácnost. Tyto ryby mají proto v těle současně plně funkční samčí i samiččí pohlavní orgány. Když se v hlubinách náhodou potkají dva jedinci, mohou se normálně spářit. Pokud však žijí dlouho osamoceně a na žádného partnera nenarazí, jsou schopny samooplození. Vypustí do vody vlastní vajíčka i spermie, čímž zajistí pokračování druhu i v naprosté izolaci.
Příroda nás zkrátka nepřestává fascinovat.
