Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Bohatí jsou zodpovědní za většinu emisí a změnu klimatu. Ano, prestižní studie má ale jednu slabinu

Foto: Pixabay

Mohou za globální klimatickou změnu bohatí lidé? Tak snadné to není.

V prestižním vědeckém časopise Nature Climate Change vyšla minulý týden studie, která prokazuje zásadní vliv nejbohatších lidí na planetě na klimatickou změnu. Závěry studie jsou ale zavádějící.

Článek

Hlavní závěry studie

Odborný článek s názvem High-income groups disproportionately contribute to climate extremes worldwide se zabývá otázkou klimatické spravedlnosti a dokazuje nerovnoměrné příspěvky různých příjmových skupin obyvatelstva k emisím skleníkových plynů a následným dopadům těchto emisí na klimatické extrémy po celém světě.

Konkrétní závěry zní následovně:

  • Nejbohatších 10 % světové populace bylo zodpovědných za 65 % nárůstu průměrných teplot od roku 1990 do současnosti
  • Nejbohatší 1 % z toho přispělo plnými 20 %
  • Nejbohatší 0,1 % přispělo 8 %
  • Naopak nejchudších 50 % obyvatel světa přispělo k celkovým emisím jen nepatrně

Fakt, že toto rozdělení není rovnoměrné a odpovídající rozdělení populace, není samozřejmě příliš překvapivý. Míra oné nerovnoměrnosti ale zajímavá rozhodně je a jde skutečně o velká čísla.

A protože měnící se klima neznamená jen zvyšování průměrných hodnot ale i zvýšení pravděpodobnosti výskytu extrémních klimatických jevů, i to lze samozřejmě propojit s činností nejbohatších lidí.

Studie také ukazuje, že emise nejbohatších skupin v regionech s vysokými emisemi jako jsou USA, Čína nebo Evropská unie mají významné přeshraniční dopady a přispívají ke klimatickým extrémům ve zranitelných oblastech globálního jihu: Amazonie, jihovýchodní Asie nebo Afriky. Ani to nelze nijak zpochybňovat. Celé to má ale háček, nebo spíš několik háčků.

V čem je problém?

Čistě číselné závěry studie nelze nijak zpochybňovat. Otázka ale je, jak je interpretovat. Začít je třeba u samotné metodiky. Při výpočtu uhlíkové stopy nejbohatších lidí totiž nejde o přímou spotřebu, ale započítávají se především investice. A tady už se dostáváme na tenký led.

Studie totiž nereflektuje provázanost negativních emisí s globální i lokální ekonomikou. Investice bohatých sice produkují emise, ale často směřují do výroby, infrastruktury, technologií či služeb, které zvyšují celkovou ekonomickou aktivitu a mají pozitivní dopady i pro chudší skupiny obyvatel. Přínosy mohou zahrnovat např. pracovní místa, inovace, zvýšení životní úrovně a ano, i ochranu životního prostředí nebo snižování emisí v jiných odvětvích.

Autoři se tohoto problému dotýkají a upozorňují, že jejich výsledky nepředstavují žádné přímé přisouzení právní nebo objektivní odpovědnosti konkrétním skupinám obyvatelstva a tvrdí, že jde spíše o příspěvek k pochopení celého systému a základ k debatě o tzv. klimatické spravedlnosti. Nadhazují také logický návrh toho, že spravedlivá politika by měla být založena na principu „znečišťovatel platí“.

V tom je ale kámen úrazu. Celý systém je natolik komplexní a dotýká se samotné podstaty fungování globální společnosti, že nic jako konkrétního znečišťovatele nelze definovat a zavádět jakousi „globální daň z bohatství“ prakticky není možné.

Objevují se sice snahy rozlišovat mezi přímým znečišťováním z luxusní spotřeby (to jsou např. jachty, soukromá letadla apod.) a z investic, které podporují ekonomické aktivity (např. elektrifikace, doprava nebo průmysl) s pozitivními socioekonomickými dopady. Ani v tom prvním případě to ale není tak jednoznačné.

Jestliže hollywoodská hvězda vlastní soukromé letadlo, měla by za to být podle těchto názorů zdaněna. Platí to ale i v případě, kdy s ním poletí propagovat svůj nový film s ekologickou tématikou, který osloví miliony lidí po celém světě a pro planetu tak tento jeden let vykoná víc dobrého než sto milionů dalších lidí, kteří v letadle v životě neseděli? Takovýchto logických „zákrut“ je mnohem více a jestli o něčem vypovídají tak o tom, že problém, který nepochybně máme, je současnými prostředky prakticky neřešitelný a je přímo spojen se samotnou podstatou našeho fungování.

Anketa

Jaký je váš názor? Měli by extrémně bohatí platit daň, která by kompenzovala míru jejich vlivu na životní prostředí?
Ano, taková daň by byla spravedlivá.
51,2 %
Ne, míru odpovědnosti za změnu klimatu nelze vyčíslit.
19,5 %
Platit by měli nejen superbohatí, ale my všichni.
29,3 %
Celkem hlasovalo 41 čtenářů.

Zdroje informací:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz