Článek
Nejdražší jídlo na světě
V současné době si musí astronauté vozit jídlo s sebou. Finanční náročnost něčeho takového je však naprosto extrémní. Když se započítají všechny parametry, především pak cena za vynesení potravin na oběžnou dráhu, zjistíme, že jídlo pro jednoho astronauta na jeden den může vyjít až na 20 000 liber, tedy přes půl milionu korun. Je jasné, že například stálou měsíční základnu tímto způsobem provozovat prostě nejde. Jídlo musí vznikat tam, kde ho budou vesmírní průkopníci konzumovat.
Jaké máme možnosti
Asi těžko si můžeme představit, že budeme třeba na Měsíci chovat dobytek. O něco přijatelnější už je pěstování rostlinné potravy, ovoce, zeleniny apod. Běží řada projektů, které mají posoudit možnosti vesmírného zahradničení. V tomto kontextu se uvažuje především o tzv. hydroponii, tedy pěstování nikoliv v půdě, ale ve výživných roztocích. To by se koneckonců hodilo i nám na zemi a hydroponické farmy už dnes na mnoha místech světa existují. Lze si ale představit ještě zajímavější způsoby.
Pokud patříte mezi fanoušky seriálu Star Trek, jistě si pamatujete na přístroj zvaný replikátor. Ten byl schopen vytvořen na přání jakékoliv jídlo. Něco takového je ve skutečnosti možná mnohem blíž realitě, než byste si tipnuli. Evropská kosmická agentura ESA nyní zkouší hned dva způsoby tvorby jakéhokoliv jídla ve vesmíru.
I maso se dá vypěstovat.
První přístup je založený na využití kvasinek, které však v sobě mají vloženou genetickou sekvenci, která je naučí vyrábět konkrétní látku, například vitamíny, nebo třeba hovězí proteiny. Tento proces se nazývá precizní fermentace a stačí jen několik málo geneticky upravených kvasinek, kterým dáte k dispozici živný roztok v podobě vody, cukru a minerálů. Kvasinky se začnou následně množit, a navíc u toho budou vyrábět to, co po nich chceme. Může jít o hovězí protein, k jehož výrobě však nebude potřeba jediná buňka z krávy. Vzniklou hmotu lze potom upravit do různé podoby, aby vypadala přesně tak, jak chceme. V případě, že bysme z ní začali na 3D tiskárně tisknout, zmíněnému replikátoru už bysme byli opravdu hodně blízko.
Druhá možnost spočívá v kultivaci buněk daného organismu. Představit si to můžeme tak, že do bioreaktoru vložíme třeba svalové buňky krávy, poskytneme jim opět vhodné živné médium a nasimulujeme jim přirozené podmínky. Buňky se samy začnou množit a navzájem propojovat. V zemích jako je USA nebo Singapur si už můžete zakoupit takto vypěstované potraviny, třeba šťavnatý steak.
Co dál?
Vědci se současně snaží zjistit, zda budou popsané procesy fungovat ve stavu beztíže stejně jako u nás na Zemi. Pokud ano, otevře to opravdu široké možnosti stravování ve vesmíru. Na dlouhých cestách například na Mars bude hrát jídlo důležitou roli nejen pro fyzickou kondici astronautů, ale i pro jejich psychickou podobu. Jíst dva roky z tuby nebo konzervy není nic příjemného. Pokud si budou moci astronauté připravit jídlo přesně podle svých představ, nepochybně jim to zlepší náladu a do objevování vesmíru se pak budou moci pustit se stejnou vervou a energií jako posádka vesmírné lodě Enterprise.
