Článek
Klimatická změna a Česko
Globální klimatická změna je považována za největší výzvu, které lidstvo čelí a čelit bude. Již nyní je ovšem víceméně jasné, že závazky plynoucí z tzv. Pařížské dohody, především udržení nárůstu průměrné globální teploty pod 1,5 stupně, se naplnit nepodaří. Musíme se tedy připravit na to, že ke slovu začnou pomalu přicházet pesimističtější scénáře vývoje.
Prvním krokem k tomu, abychom se jako celá společnost naučili s klimatickou změnou pracovat, je především pochopení jejích základních mechanismů. Právě otázka na příčinnou souvislost globálních změn s povodněmi v roce 2024 je ideálním příkladem. V případě klimatické změny nelze používat jednoduchou logiku „stalo se A a to způsobilo B“. Klima je příliš komplexní na to, aby bylo možné k němu přistupovat takto „primitivně“.
Historické záznamy jasně ukazují, že povodně zde byly vždy. Píše o nich koneckonců již kronikář Kosmas. Podstata problému leží jinde. Globální klimatická změna nezpůsobuje povodeň jako takovou, zvyšuje však pravděpodobnost jejího výskytu. Povodeň, která se dříve objevila v průměru jednou za sto let, bude nyní ve stejném období dvakrát či třikrát apod. Stejným způsobem je třeba vnímat i změny ostatní a teprve poté se pokusit představit si podobu Česka za nějakých třicet let.
Klidný střed Evropy
V první řadě máme dobrou zprávu. Oproti některým dalším částem světa by střední Evropa neměla zažít tak dramatické změny a rozhodně bychom se neměli jednoho dne probudit do neobyvatelné krajiny. To je luxus, který leckde mít nebudou. Změny nás ale čekají.
Odborníci se většinou shodují na tom, že do roku 2050 naroste průměrná teplota v Česku asi o tři stupně. Ve hře jsou však i možnosti růstu o pět i více stupňů. Pro Česko to bude znamenat pomyslné posunutí o několik stovek kilometrů na jih. Rozhodně se nevyhneme vlnám letních veder. Za posledních 60 let se jejich počet ztrojnásobil a tento trend bude pokračovat. Podobné to bude i v zimě. Není těžké pozorovat, že v nižších a středních polohách se rok od roku snižuje počet dní se sněhovou pokrývkou. I tento trend bude pokračovat, a i když u nás sníh v dohledné budoucnosti určitě úplně nezmizí, přesune se téměř výhradně do hor. I tam budou bojovat se stále kratší dobou, po kterou bude umožněno například lyžování.
Trochu pokory vůči přírodě by nám nezaškodilo
Dopady na vegetaci
Změny v teplotě povedou nevyhnutelně ke změnám ve skladbě rostlin. Jestliže jsou dnes pro Česko typické smrkové lesy, pak již v roce 2050 to tak úplně platit nebude. Souvislé smrkové porosty zůstanou jen na horách. Podoba našich lesů se tak do jisté míry navrátí do doby před několika sty lety. Lesy budou listnaté a budou se skládat z různých druhů stromů. Je ale možné, že jich bude méně než dnes, neboť nebude dostatek podzemní vody k zavlažení tak rozsáhlých lesů. I louky změní své složení a dařit se u nás bude třeba stepním bylinám.
Případný nedostatek podzemní vody však zkomplikuje zemědělství. Budou se muset začít pěstovat méně náročné plodiny a doma produkované potraviny budou dražší. Stále častěji se bude stávat to, že ovocné stromy začnou kvést ve velmi brzkém jaře, avšak následné mrazy zničí jejich úrodu. To jsme koneckonců mohli pozorovat i letos.
Teploty a deště
Je velmi pravděpodobné, že budeme nejeden rok přepisovat teplotní rekordy. Dosavadní nejvyšší teplota, která byla u nás naměřena činí 40,4 stupně Celsia. Tato teplota byla v roce 2012 naměřena v Dobřichovicích. Není vyloučené, že v roce 2050 už bude tomuto žebříčku kralovat teplota blížící se 45 stupňům Celsia. Je zajímavé, že roční úhrn srážek pro Českou republiku zůstane prakticky stejný. Bohužel se změní četnost i intenzita srážek. Počítat musíme s nárazovými srážkami vysoké intenzity a také s povodněmi. Bouřky budou také častější a silnější.
Zůstávají nějaké neznámé? Odpověď na otázku v názvu tohoto odstavce je jednoznačná. Samozřejmě, že přetrvávají. Klimatologie je nesmírně komplexní obor a přesnou podobu světa v roce 2050 zatím přesně předpovědět neumíme. Existuje několik neznámých, které mohou prezentovaný odhad významně změnit. Jedná se například o Golfský proud. Je otázkou, zda dojde k oslabení jeho cirkulace či dokonce k úplnému zastavení. Efekt oslabení vlivu Golfského proudu by u nás vedl naopak k ochlazování. Protože však Česká republika leží v matematických modelech na určitém rozhraní toho, jak moc daná změna dopadne právě na naši zemi.
Proč být optimistou
Kromě toho, že Česko nebude podle všeho zasaženo klimatickou změnou tak dramaticky jako mnohé jiné oblasti, máme i další důvod k tomu hledět do budoucnosti s trochou optimismu. Nepochybně budou vyvíjeny nové technologie, lidé začnou postupně brát na své životní prostředí ohledy a hospodaření s půdou bude skutečně šetrné. Bude také snaha zadržovat více vody v krajině. Města budou zelenější a bude se dbát na to, aby v nich teplota nenarůstala do nesnesitelných výšin.
I kdybychom hned zítra přestali s vypouštěním skleníkových plynů, do roku 2050 se bude klima měnit úplně stejně. Jde proto spíše o snahu reagovat na očekávané změny a mírnit jejich dopady na obyvatele. Česko jako země bohatá a pevně ukotvená ve strukturách nejvyspělejších zemí světa nebude mít problém se tímto směrem vydat. Neznamená to ale, že se Česko nezmění. Změní se celkem podstatně, rozhodně u toho ale neumřeme.
