Hlavní obsah
Věda

Čeští vědci jsou na prahu objevu největšího známého podzemního termálního jezera

Foto: Hadonos, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Podzemní jezera mají vždy své jedinečné kouzlo. Ilustrační obrázek

Budete-li následovat tok řecké říčky Sarandaporo, dovede vás k albánským hranicím. Za nimi se zařízne do vápence a vytvoří soutěsku Vromoner, kam zamířila česká expedice, která možná přepíše učebnice.

Článek

Oblast Vromoner

V místě dnešní albánsko-řecké hranice žili lidé již ve starší době železné. Dobře také víme, že ve 14. století zde existovaly řecké lázně nazvané Kavasilon a Pyxaria. Tyto lázně využívaly horké minerální prameny, které vyvěraly a vyvěrají z podzemí právě v okolí soutěsky Vromoner.

Lázeňství kvetlo i na dnešní albánské straně. V 16. a 17. století zde fungovaly lázně Banjat e Xhomos a lidé se sem jezdili léčit ještě na začátku druhé světové války. Po ní však byla tato příhraniční oblast prakticky uzavřena a teprve na začátku 70. let bylo nedaleko postaveno další léčebné zařízení, které však padlo za oběť násilnostem na konci 90. let. Dnes již sem lidé zase jezdí ulevit si od svých zdravotních problémů.

Proč ale podnikáme tento historický exkurz? Důvody jsou dva. Demonstruje totiž důvody, proč je místní oblast stále ještě dokonale nezmapovaná, a také to, že se jedná o oblast geologicky a hydrogeologicky velmi zajímavou.

Česká expedice

V roce 2022 vyrazila do oblasti Vromoner česká speleologická expedice pod vedením Marka Audyho. On i jeho kolegové si při průzkumu všimli páry, která vstupovala z vápence. Díky tomu objevili 100 metrů hlubokou propast a na jejím dně velké termální jezero. Výzkumníci nazvali propast jménem Atmos a jeskyni dlouhou 520 m, která ukrývá zmíněné jezero, potom jménem Sulfur.

Toto jméno hodně vypovídá i o tom, jaké podmínky v jeskyni s jezerem panují: všude je cítit sirovodík, odkapává zředěná kyselina sírová anebo se rovnou vylupují šupinky čisté síry. Připočtěte si k tomu ještě velké horko a zjistíte, že vám prostředí jeskyně Sulfur připomíná spíše nějakou cizí planetu. Takové podmínky jako třeba na Venuši tady ale naštěstí nepanují. Díky tomu se také členové expedice mohli vrátit a začít spřádat plány na expedici další, která by jezero i prostředí dokonale prozkoumala a zaměřila. Jen díky tomu jej bude možné prohlásit za skutečně největší podzemní termální jezero světa a české výzkumníky za jeho objevitele.

Tato druhá část expedice se uskuteční již v říjnu, tedy několik týdnů po napsání tohoto článku. Uskutečnění expedice umožnila nadace Neuron, která si klade za cíl podporovat a propagovat úspěchy českých vědců v různých oborech. Právě díky podpoře této nadace bylo možné zakoupit speciální lidar, díky kterému bude možné provést potřebná měření. Kromě zaměření jezera bude zmapována i fauna v jeho okolí a v neposlední řadě dojde ke značnému zlepšení pochopení hydrologie celé oblasti.

Čeští vědci tak opět posunou naše znalosti o Evropě a připíšou si další skvělé prvenství. A my bychom za to měli být všichni rádi.

Zdroje informací:

1) České objevy v jeskyni Sulfur

2) Expedice Neuron vyrazí za objevem největšího podzemního termálního jezer

3) Nová Expedice Neuron má potvrdit nález největšího podzemního termálního jezera

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz