Článek
Kdo je připraven, není překvapen
Hned na začátek je třeba říct, že cílem tohoto textu není odrazovat někoho od cesty do Chorvatska nebo vytvářet dojem toho, že se jedná o jakousi divočinu. Přesto ale není od věci ujasnit si, s čím vším se lze v Chorvatsku potkat. Nebudete tam ohroženi jako někde uprostřed pralesa, ale stejně jako v každé jiné zemi, i v Chorvatsku můžete narazit na určitá jeho specifika.
Měnící se klima, mění i Chorvatsko
Globální klimatická změna mění chorvatské podnebí a za pár let z něj může udělat zemi, kterou turisté nebudou vůbec vyhledávat. Zvyšování průměrných teplot bude znamenat, že tam bude až příliš velké horko a turisté zamíří raději do chladnějších oblastí. Stoupne navíc teplota moře, což bude znamenat šíření některých druhů řas a horší kvalitu vody.
Zničí vedra Chorvatsko jako turistickou destinaci? Není to vyloučené
Některé dopady klimatické změny jsou patrné již dnes. Zvyšuje se četnost požárů, čehož si mohl všimnout každý, kdo se v létě dívá na zprávy. Důvodem je narůstající sucho a s problémem se potýkají především na Istrii, nebo v jižních pobřežních regionech. Požáry často zasahují i turistické oblasti.
Klimatická změna ale přináší i častější výskyt bouří s krupobitím, V jiných oblastech zase přívalové deště způsobují záplavy a silný vítr může čas od času ohrozit i lodní dopravu. Do budoucna se pak přidá stoupající hladina moře.
Fauna, flóra a nemoci
V Chorvatsku žije několik druhů zvířat, která mohou být nebezpečná. Na souši žijí například tři jedovaté druhy zmije. V Chorvatsku můžete narazit i známou černou vdovu, tedy jedovatého pavouka. V souvislosti se zmíněnou klimatickou změnou se navíc i do Chorvatska mohou dostávat druhy z jižnějších oblastí. Často s sebou také nesou i riziko přenosu tropických nemocí. Typickým příkladem může být klíště obrovské a jím přenášená hemoragická horečka.
Snovačka jedovatá neboli černá vdova, setkat se s ní můžete i v Chorvatsku
Samostatnou kapitolou jsou potom mořští živočichové. Rizika mohou představovat žahavé medúzy a sasanky. Jejich žahnutí je nejen bolestivé, ale může přinášet třeba dýchací potíže. Z dalších jedovatých mořských živočichů se v Chorvatsku v létě vyskytuje ostnatec. I jeho jed může způsobovat bolest, tvorbu puchýřů, nebo další zdravotní problémy. V minulých letech byl z Chorvatska dokonce hlášen i výskyt čtverzubce stříbropásého, což je ryba považovaná za jednu z vůbec nejnebezpečnějších na světě. Její jed může být i smrtelný. Na konec seznamu si pak můžete přidat samozřejmě i žraloka, který ale na Jadranu útočil naposledy v roce 2008.
Nebezpečné pozůstatky války
Válka z první poloviny 90. let je už třicet let minulostí, přesto lze ale občas narazit na její nebezpečné pozůstatky. Jedná se samozřejmě především o nevybuchlé nášlapné miny a jiné druhy munice. Zpráva z roku 2023 uvádí, že miny a nevybuchlá munice může stále pokrývat více než 92 kilometrů čtverečních. Jedná se z naprosté většiny o lesy. Turistických oblastí se to samozřejmě v naprosté většině případů netýká, byť oblíbená Splitsko-dalmatská župa je jednou ze čtyř, které jsou tímto problémem postiženy nejvíce ze všech. Pokud máte ve zvyku trávit čas mimo turistická centra a toulat se po krajině, raději se ujistěte, že nejste v oblasti, kde toto riziko hrozí.
Nášlapné miny jsou v Chorvatsku stále rizikem, v turistických oblastech se ale bát nemusíte
Doprava
Možná vůbec největší riziko chorvatské dovolené představuje cesta na ni. Dlouhý čas za volantem může vyústit ve sníženou pozornost, mikrospánek apod. Chorvatské silnice mají ještě jedno specifikum. Často totiž bývají pokryty vápencovým prachem, který je v různých oblastech Středomoří poměrně běžný. Ve chvíli, kdy zaprší, vytvoří tento prach na vozovce kluzkou vrstvu, která občas připomíná náledí. Na něco takového od nás nejsme zvyklí, což může vést až k haváriím.
Co z toho plyne
Jak již bylo zmíněno v úvodu, Chorvatsko není obecně nebezpečnou zemí a není třeba mít jakékoliv zvláštní obavy. Proč se ale neseznámit s těmi riziky, které se přece jen vyskytnout mohou?
