Článek
Letní prázdniny v Česku i jinde
Důvod, proč jsou hlavní školní prázdniny z celého roku umístěny v kalendáři právě do období července a do srpna je ten, že by mělo dětem poskytnout nejlepší počasí. Nejde ale o důvod jediný. Letní měsíce byly ve znamení volna již hluboko v minulosti. Neočekávalo se však, že děti si budou užívat nějakých přehnaných radovánek, především musely být rodičům k dispozici pro období žní. Historicky tak byly školní prázdniny spíše obdobím tvrdé práce.
Vzhledem k regionálním rozdílům si také prázdniny určovala každá škola podle potřeb rodičů v dané oblasti. Sklizeň někde v Podkrkonoší zkrátka vypadala a probíhala jinak než na jižní Moravě. Ke sjednocení školního roku došlo až za první republiky a letní prázdniny byly stanoveny na červenec a srpen v roce 1925. Od té doby se sto let nic nezměnilo a stejný systém používáme dodnes. Kromě letních prázdnin se mohou děti těšit i na prázdniny podzimní, vánoční a jarní. Porovnáme-li v tomto ohledu Česko se zbytkem Evropy, dojdeme k závěru, že jsme vlastně zemí zcela průměrnou.
Podobně jako Česká republika má letní prázdniny v červenci a srpnu třeba Belgie, Irsko, Rakousko, nebo Francie či Slovinsko. Potom zde máme země, které jsou ke svým školákům výrazně štědřejší. Z velké části se jedná o země na jihu Evropy, což je dáno podnebnými podmínkami. Tři měsíce prázdnin si užívají děti v Itálii, ve Španělsku, na Maltě, ale také v Řecku, nebo Portugalsku.
Potom zde máme země, které to naopak s letním volnem moc nepřehánějí. Pouhých šest či sedm týdnů letních prázdnin mají v Anglii, Německu a také v Holandsku. Stejně jako u nás, ani v těchto zemích ale není léto jediným obdobím, kdy jsou děti doma a porovnání celkové doby prázdnin během celého školního roku vypadá zase trochu jinak. Itálie nebo Španělsko jsou i v tomto ohledu rekordmany. Jen o něco méně volna má potom Francie, jejíž letní prázdniny jsou srovnatelné s těmi našimi, kromě nich dostávají děti hodně volna i během dalších ročních období. Kratší letní prázdniny kompenzuje dětem také Německo, které má počet volných dní ve zbytku roku výrazně vyšší než Česko.
tento stručný přehled tedy ukazuje na to, že Česká republika má pro své školáky vyhrazeno tolik volna, že jí to řadí k průměru mezi evropskými zeměmi. Přesto ale řada rodičů považuje dvouměsíční letní prázdniny za příliš dlouhé. S tímto názorem souhlasí i někteří odborníci, byť jiní jim oponují.
Letní prázdniny trvají dva měsíce, pro mnohé rodiče i pedagogy je to příliš mnoho.
Proč je třeba prázdniny považovat za dlouhé?
Argumentace zastánců zkrácení letních prázdnin je založena na několika základních bodech. V první řadě jde o to, že rodiny s menšími dětmi, které ještě potřebují neustálý dohled, mohou mít velký problém s plánováním prázdninového období. Rodiče si často musí brát dovolenou tak, aby pokryli maximální část prázdnin, což však vede nevyhnutelně k tomu, že té společné rodinné dovolené mají velmi málo nebo dokonce žádnou. To rozhodně není ideální. Do plánování prázdnin tak často bývá zapojena celá širší rodina, což není samo o sobě špatně, ne všichni ale mají tu možnost. K dispozici jsou samozřejmě také tábory a další volnočasové aktivity, které však něco stojí a pro řadu rodin jsou nedostupné.
Nejde přitom jen o zajištění hlídání dětí. Aby prázdniny plnily svoji hlavní funkci, měly by být naplněny smysluplnými aktivitami.Zajistit něco takového v šedesáti po sobě jdoucích dnech nebývá vůbec snadné. Pokud se to nepovede a děti se nudí, bývá produktivita prázdnin na bodu mrazu.
Někteří pedagogové upozorňují také na to, že dvouměsíční volno je natolik dlouhé, že děti dokonale vypadnou ze školních návyků. Jejich opětovné zvykání trvá příliš dlouho, což zase snižuje efektivitu výuky v prvních týdnech nového školního roku.
Často se tak objevuje návrh na zkrácení letních prázdnin alespoň o dva až tři týdny tak, aby se vešli maximálně do šesti týdnů. Pozitivní efekt by to mělo pro rodiče dětí, pedagogy a v konečném důsledku i pro děti samotné. Je ale třeba říct, že žádný takový návrh není na stole a žádná politická strana se k ničemu takovému nehlásí. Dvouměsíční letní prázdniny slaví letos sto let od svého oficiálního ukotvení v našem školním řádu a podle všeho tady s námi ještě nějaký ten čas budou.
