Článek
Současná podoba Krakonoše je té původní na hony vzdálená
Naprostá většina z nás si dnes Krakonoše představí v podobě, kterou mu vtiskl nezapomenutelný František Peterka v Krkonošských pohádkách. Ani tvůrci nové pohádky o Krakonošovi z roku 2022 se již vůbec neodvážili jeho vžitou podobu měnit. Přesto je ale tato podoba Krakonoše z historického pohledu až věcí novější.
Původní Krakonoš nebyl z pohádky, nýbrž z hororu
Krkonoše začali lidé osídlovat ve větším měřítku až ve středověku, přestože zde samozřejmě žili již mnohem dříve. Rozvíjela se zde řemesla jako sklářství, tkalcovství, ale i zpracování některých rud. Významnou roli vždy samozřejmě hrálo také lesnictví. Důležité je však především to, že Krkonoše osídlovalo především německé obyvatelstvo.
Právě v německém prostředí se tak dost možná začaly formovat představy o vládci Krkonoš. Lidé si v drsném prostředí hor personifikovali jejich moc a nebezpečenství do postavy, která se poprvé objevila na tzv. Helwigově mapě Slezska v roce 1561. Zobrazen je zde jakýsi démon s ptačí hlavou, kopyty, ocasem a košatým parožím. S naší představou Krakonoše tato postava mnoho společného nemá, snad jen dřevěnou hůl, kterou drží ve svých předních končetinách.
Rubezahl aneb původní podoba Krakonoše, první obrázek máme z roku 1561, dost možná je ale tato postava o hodně starší
Na mapě je tento démon pojmenován jako Rübezahl. Existovala ale celá řada verzí jeho jména, například Ribezal, nebo Rübenczal. Jedná se mimo jiné o výsledek toho, že lidé jeho jméno z pověrčivosti vůbec nevyslovovali, a proto žádné jedno oficiální jméno vlastně neměl. Rübezahl nebo Rübenczal, rozhodně to ale nebyl žádný hodný stařík. Dokázal totiž přivolávat na lidi neštěstí a neštítil se ani takových věcí jako vraždy či únosy. Často prý také v přestrojení sváděl krkonošské ženy.
Je zajímavou otázkou, kdy představa této bytosti vlastně vznikla. Je samozřejmě možné, že si ji vymyslel sám tvůrce zmíněné mapy a následně se mezi lidmi uchytila. Na druhou stranu je ale pravděpodobnější, že místní folklór si podobnou postavu vytvořil dávno předtím. Podle jedné z teorií pochází horský démon již z předkřesťanského období. Není přitom vyloučeno, že se jednalo o krkonošskou variantu východoslovanského mýtického tvora lešije. Jeho podobu potom mohlo převzít i nově příchozí německé obyvatelstvo.
Současný Krakonoš jako produkt národního obrození
V následujících staletích se krkonošský démon začal objevovat i v literatuře a jeho podoba se značně měnila. Jednou vystupoval jako obr, podruhé jako skřítek a jinde se o něm mluví zase jako o bytosti schopné proměnit se kdykoliv v cokoliv.
Situace se začala měnit v průběhu 19. století. Krkonoše totiž byly samozřejmě součástí českých zemí a obrozenci proto nemohli nechat nějakého Rýbrcoula (počeštěná verze německého Rübezahla), aby jim vládnul. Původní návrh na české jméno vládce Krkonoš zněl Řepočet. Václav Kliment Klicpera ale ve své baladě nazvané Krkonošská kleč použil jméno Krakonoš, které se ujalo, a my jej používáme dodnes. Kromě jména pak změnil Krakonoš v českém prostředí i svoji povahu. Stal se z něj moudrý a spravedlivý ochránce hor a jejich obyvatel. Doufejme, že mu tato podoba již vydrží.
