Článek
Městys Lázně Toušeň
Z Prahy to do Lázní Toušeň není dále než 25 km, z Brandýsa nad Labem je to dokonce jen 5 km. Lidé v této krajině žili od nepaměti a archeologickými nálezy se to zde jen hemží. Nejpozději ve středověku už také lidé věděli, že pramen, který zde vyvěrá ze skály, si zaslouží pozornost a ochranu. Dřevěné koryto jej již ve 14. století svádělo na nádvoří hradu, což místní obyvatelé ocenili především v dobách velkých epidemií cholery a dalších nemocí. Blahodárné účinky tohoto železnatého pramene pomáhaly obyvatelům přežít. Místní si to dobře uvědomovali, jak je patrné z kronik.
Vznik lázní v pravém smyslu se datuje do poloviny 19. století. V okolí pramene založil malé lázně podnikatel Jan Králík. Ten postavil první lázeňskou budovu a brzy se sem začali proudit první hosté. Z deseti lázeňských míst bylo najednou 40 a jejich počet dále narůstal. Lázně Toušeň se stávaly stále více známými, a i díky blízkosti Prahy nebyla o klienty nouze. Přibývat začali i první zahraniční hosté a nechyběly ani slavné osobnosti. Z doby 19. a začátku 20. století můžeme jmenovat Leoše Janáčka, Milana Rastislava Štefánika a samozřejmě také arcivévodu Karla, pozdějšího rakouského císaře. Ten sloužil v nedalekém Brandýse nad Labem a Toušeň navštěvoval často. Na oficiální návštěvu přijel již jako císař i v roce 1918.
Nádraží Lázní Toušeň se chystá přivítání arcivévody Karla, budoucího císaře, a jeho manželky Zity
Slavné osobnosti navštěvovaly Lázně Toušeň i v období první republiky. To zde již mohli hosté korzovat po dosud stojící kolonádě postavené v roce 1912. Bratři Čapkové, Voskovec s Werichem nebo Alice Masaryková. Ti všichni si lázně oblíbili. Po znárodnění byly Lázně Toušeň přiřazeny do podniku Československé státní lázně a v 50. letech dostala kolonáda podobu, která je již velmi podobná té dnešní. Na kolonádě můžete obdivovat třeba Dívčí fontánu od sochaře Olbrama Zoubka z roku 1956.
Co se v lázních léčí
Do Lázní Toušeň přijíždějí lidé především s problémy pohybového ústrojí. Hlavní procedurou jsou zde koupele v sirno-železité slatině nebo stejné zábaly. Tyto procedury ulevují od bolestí zad nebo artrózy či artritidy. Hosty Lázní Toušeň však nejsou pouze nemocní, často sem míří také vrcholoví sportovci, kterým místní slatina pomáhá regenerovat. Slatina umí pak také zlepšovat stav při kožních onemocněních, jako jsou ekzémy či lupenky. V neposlední řadě sem přijíždějí i ženy s gynekologickými obtížemi.
Památky a zajímavá místa v okolí
Kromě vlastních lázní jsou v Toušeni k vidění i některé zajímavé památky. Tou první jsou pozůstatky hradu či tvrze ze 13. století. Jedná se o zbytky zdiva a původní příkopy. Jakožto fotogenická zřícenina Toušeň tedy určitě neobstojí. Zbytky hradu jsou však umístěné v parku, kterým je velmi příjemná procházka. Za vidění stojí také soutok Labe a Jizery, který můžete snadno pozorovat z cyklostezky vedoucí po druhém břehu Labe. Z dalších památek je třeba jmenovat kapli svatého Floriana nebo bývalý vodní mlýn ze 16. století.
Lázně Toušeň jsou zkrátka zajímavým tipem na příjemný nedělní výlet nejen z Prahy.
Zdroje informací: https://www.navylet.cz/cs/cil/slatinne-lazne-tousen-lazne-tousen
