Článek
Kdo je Maarten Baas?
Holanďan Maarten Baas patří mezi designéry, jejichž hlavním oborem je nábytek. Světovou proslulost mu ale přineslo něco jiného. Narodil se v roce 1978 v německém Arnsbergu, nyní ale žije v Utrechtu. Studijní léta potom strávil v Eindhovenu a navázal kontakty s mnoha dalšími špičkovými holandskými designéry.
Maarten Baas je známý pro svůj „hravý a spontánní“ přístup k designu. V jeho případě lze však mluvit spíše o pomezí klasického designu a moderního umění. Kromě designu nábytku a bytových či domácích doplňků, které se těší velkému zájmu náročnějších zákazníků, kteří si potrpí na vyšší úroveň vybavení svého bytu, nejen z technického, ale i uměleckého hlediska, pak realizuje čistě artové projekty.
Projekt Real Time
Nejznámějším projektem Maartena Baase je nepochybně Real Time. Již v roce 2009 vytvořil dvanáctihodinový film nazvaný Sweepers Clock zobrazující dvojici mužů, kteří za pomoci košťat a odpadků vytvářely ručičky hodinek pohybující se v reálném čase. Na designerském veletrhu Salone del Mobile v italském Miláně získal s tímto nápadem nejedno ocenění.
U jednoho dvanáctihodinového filmu to ale neskončilo. V následujících letech stvořil Maarten Baas celou řadu podobných hodin buď v podobě jedinečného uměleckého představení, anebo v podobě produktů ke koupi. V rámci této série stojí za pozornost například dětské hodiny nejrůznějších barev, jejichž ciferník sestává z kreseb 720 dětí, z nichž všechny nakreslily hodinové ručičky zobrazující konkrétní čas. V každé barvě vzniklo pouze 101 kusů těchto hodin a jedná se tedy o skutečně unikátní sběratelské kousky.
Hodiny na Schipholu
Asi mediálně nejznámějším uměleckým počinem Maartena Baase je instalace ručně překreslovaných hodin na letišti Schiphol v Amsterdamu. Cestující procházející jedním z nejrušnějších letišť v Evropě mohli celých 12 hodin pozorovat herce, jak minutu po minutě překresluje na obřích hodinách jejich ručičky. Myšlenkou na pozadí celého projektu Real Time je snaha o zobrazení toku času v podobě, kterou lze popsat jako dokonale reálnou.
Podobné hodiny mohli potom vidět třeba návštěvníci Victoriina muzea v australském Melbourne nebo muzea moderního umění v New Yorku. Na letišti v Amsterdamu vytvářelo Baasovo moderní umění zajímavý kontrast s místní pobočkou galerie Rijksmuseum a její sbírkou umění 19. století. Mezi jeho poslední díla patří například Neonová instalace nad hlavním vchodem veřejné knihovny v Baasově domovském Utrechtu.
Baasova neonová instalace v Utrechtu
