Článek
Co je Masada a co v ní uvidíte?
V oblasti Judské pouště, na západním břehu Mrtvého moře, se ve výšce 450 m tyčí pevnost, jejíž název v hebrejštině znamená přesně to: Masada. Pro neznalého turistu by Masada mohla znamenat sice zajímavou a monumentální památku, ne nadarmo zapsanou na seznam světového dědictví UNESCO, ale třeba o něco méně zajímavou, než jsou např. ty jeruzalémské. Toto vidění by ale bylo chybné. Masada je pro Izraelce v samém centru jejich národní identity.
Dostat se dnes až k pevnosti může vyžadovat i jistou snahu a fyzickou námahu. Po silnici kolem Mrtvého moře dojedete až pod skálu. Pak můžete využít pohodlnou lanovku. Pokud ale chcete lépe pocítit ono sepjetí s historií a trochu potrápit své tělo, připravte se na poměrně náročný výšlap. Ten ovšem stojí za to.
Ať už se na vrchol dostanete jakkoliv, naskytne se vám jedinečný výhled na Mrtvé moře i jeho okolí. Jako na dlani budete mít krajinu, po které kráčela historie. A té tady budete mít opravdu hodně. Celý areál pevnosti má rozlohu asi 300×600 metrů a nabídne návštěvníkům třeba Herodův palác (král Herodes nechal pevnost postavit, k tomu se ale ještě dostaneme), královské lázně nebo vilu římských velitelů. Vynechat nelze ani hradby a další vojenské instalace či synagogu, která je údajně vůbec nejstarší v Izraeli. Technickou zajímavostí je vodní nádrž a vodovodní systém.
Pořád nám ale chybí to nejdůležitější: pochopení zásadního významu Masady pro Izrael a jeho obyvatele.
Lanovka je pohodlný způsob, jak se k pevnosti dostat
Proč je Masada tak významná?
Judský král Herodes Veliký nechal v letech 37–30 př. n. l. vybudovat pevnost, jejímž úkolem bylo hlídat důležité obchodní trasy a také umožnit zemi čelit případné invazi směřující z Egypta. Asi o sto let později byla oblast pod římskou kontrolou a na povrch začala vybublávat nespokojenost.
Ani Řím neprožíval za vlády císaře Nerona bezproblémové období. I proto, když proti římské okupaci vypuklo povstání, povstalcům (konkrétně příslušníkům sekty zélótů) se podařilo Masadu dobýt a obsadit.
Trvalo plných sedm let, než se římskému vojsku povedlo dobýt Masadu zpět poté, co museli nejprve vystavět obří kamennou rampu, po níž se dostali až přímo k hradbám a mohli je probourat. Obyvatelé pevnosti, asi tisíc lidí, ale spáchali raději sebevraždu, než aby padli Římanům do rukou.
Na paměť heroického odporu zélótů dnes zní izraelská vojenská přísaha „Masada již nesmí znovu padnout“ a kadeti jí skládají právě zde.
Zajímavostí je, že po římském odchodu okolo roku 110 našeho letopočtu začala pevnost chátrat a zmizela z mapy i paměti většiny lidí. Znovu objevena byla v roce 1838 a od roku 1966 je izraelskou národní památkou. A dnes sem zamíří všichni, kteří chtějí Izrael doopravdy pochopit.
Zdroje informací: https://www.stoplusjednicka.cz/pevnost-masada-nedobytne-orli-hnizdo
