Článek
Sporty zapomenuté, ale přijatelné
Skladba sportovních disciplín na olympijských hrách není stálá a neustále se mění. Každá olympiáda přinese něco nového, a občas se některá disciplína musí s pěti kruhy rozloučit. To byl v roce 1932 mimochodem i případ šplhu na laně, který přinesl Československu jeho vůbec první zlatou olympijskou medaili. Z Paříže ji v roce 1924 domů přivezl Bedřich Šupčík.
Některé další podobné disciplíny již v olympijském programu také nenajdeme. Jedná se třeba o přetahování nebo nejrůznější překážkové dráhy spojené s prolézáním tunelů, přelézáním překážek apod. U těchto disciplín však nemáme větší problém s tím, zařadit je mezi sportovní disciplíny, které jsou rozumem více či méně uchopitelné. U některých jiných se to říct nedá.
Sporty přinejmenším zvláštní
Typickým příkladem hodně zvláštního sportu je hod oštěpem obouruč. Závodníci museli polovinu svých pokusů odházet jednou rukou a druhou polovinu tou druhou. Není těžké si představit, jak asi vypadaly hody praváků levačkou a leváků pravačkou. Nejenže pro výsledné hodnocení samozřejmě nehrály žádnou roli, protože ani vzdáleně nedosahovaly kvality hodů dominantní rukou, byly navíc poměrně nebezpečné pro celé okolí závodníka. Oštěpy létaly zkrátka všemi směry.
Nejrůznější překážkové dráhy byly v počátcích olympijských her poměrně oblíbené, dnes nám z nich zbyl vlastně jen steeplechase
Do seznamu kuriózních olympijských sportů hodně přispělo i plavání. Závodilo se například ve splývání. Asi největší kuriozitou byl ale závod v plavání pod vodou. V dnešní době si něco takového možná lze s trochou fantazie představit, v roce 1900, kdy se plavalo samozřejmě bez vodotěsných kamer, a navíc ve špinavé řece, to byl však skutečně absurdní pokus. Diváci neviděli vůbec nic a závodníci na tom nebyli o moc lépe.
Poměrně kuriozní disciplínou bylo také tzv. překážkové plavání. Klasické plavání bylo doplněno o šplh na tyči, vylézání z vody a přelézání překážek či podplavávání dalších.
Střelecké disciplíny byly součástí moderní olympiády odjakživa. V minulosti se ale nestřílelo na hliněné holuby, nýbrž na holuby skutečné. Asi tři stovky mrtvých holubů by dnes olympijskému výboru rozhodně neprošly. Jisté zlepšení přinesla střelba na namalované jeleny, ani to by ale dnes nebylo přijato s žádným nadšením.
Motosport na olympiádě
Závody automobilů se v olympijském programu objevily v roce 1900 v Paříži. Nakonec ale nebyly do oficiálního programu počítány. Přesto motory na jedné olympiádě závodníci startovali. V roce 1908 v Londýně byl totiž součástí her závod motorových člunů na 40 námořních mil.
Úvahy o zařazení motoristických sportů do programu olympijských her se občas objeví i dnes, příliš realistické to ale není. O něco větší šanci mají ale tzv. e-sporty, tedy profesionální soutěže v počítačových hrách. Také závody dronů řízených jejich piloty na dálku si možná někdy v budoucnu svůj olympijský sen splní. Kuriozní sporty tak nejsou z našeho pohledu jen věcí minulosti, ale vlastně i budoucnosti. A není na tom nic zvláštního, vždyť co by řekli naši předci třeba na breakdance, snowboarding nebo windsurfing?
