Článek
S Tatrou směr Afrika
Kamarádi Hanzelka se Zikmundem snili o dobrodružných výpravách již před válkou jako mladí studenti. Okupace a druhá světová válka sice jejich plány zkomplikovaly, nikdy se ale svého snu nevzdali. A v roce 1947 se již jako mladí absolventi ekonomických studií dočkali. Díky své cílevědomosti dokázali vyjednat, že budou na cestě působit jako obchodní zástupci několika československých podniků.
Tím nejdůležitějším byla firma Tatra, která jim na cestu poskytla vůz, legendární Tatru 87. Na cestu si museli vzít také půjčku a aby ji dokázali splatit, měli domluveno, že budou dodávat reportáže pro rozhlas, časopisy a noviny. Když 22. dubna 1947 vyráželi na cestu od budovy autoklubu v pražské Opletalově ulici, loučilo se s nimi jen pár kamarádů. Když se za tři a půl roku vraceli, byli vítáni jako celebrity.
Africké dobrodružství
První část jejich cesty vedla Evropou přes Švýcarsko a Francii do přístavu Marseille a odtud lodí do Casablanky. Jako první oblast tedy projeli severní Afriku, zamířili do Libye a Egypta. Právě v Libyi si poprvé vyzkoušeli, že nepůjde o žádnou procházku růžovým sadem. Porucha auta znamenala dvouměsíční zpoždění. I dnes jsou samozřejmě části světa, kdy nelze jen tak zajet do servisu. Před téměř 80 lety byla ale Afrika ještě mnohonásobně dobrodružnější než dnes a řešení každého problému komplikovanější.
Současně ale začali sbírat zážitky, které jim musí závidět každý, kdo má v sobě alespoň trochu touhy poznávat svět. V Egyptě například přespali na samém vrcholu Cheopsovy pyramidy, vystoupali na Kilimandžáro nebo se v pralese v Kongu setkali s domorodými Pygmeji. Jako vůbec první na světě přejeli autem Núbijskou poušť.
Cesta samozřejmě přinášela i méně příjemné okamžiky. V poušti nebyli daleko od smrti žízní, Jiří Hanzelka prodělal malárii a v Habeši byli přepadeni místními lupiči. Zbraň, kterou měli pro svoji sebeobranu zase jednou sama vystřelila a málem způsobila tragédii. Afriku však dokázali projet ze severu až na jih a dostat se do Kapského města. Tam se nalodili na parník a přepluli do Argentiny.
Tatra 87 Hanzelky a Zikmunda v Národním technickém muzeu
Jejich cesta tak pokračovala přes jižní a střední Ameriku. V této části světa se setkali například s kmenem lovců lebek v Ekvádoru. Ze střední Ameriky se potom vrátili do Evropy a do Československa, které však vypadalo jinak, než když odjížděli. Jejich první cesta trvala celkem 3,5 roku, během nichž navštívili 44 zemí a urazili 111 000 kilometrů. Jejich reportáže lidé doma doslova hltali i proto, že díky převratu v roce 1948 bylo cestování pro naprostou většinu lidí absolutně nedostupné.
Druhá cesta H+Z
Na druhou expedici vyrazili Hanzelka se Zikmundem v roce 1959 a během pěti následujících let projeli dalších třicet zemí, tentokrát v Oceánii a Asii. Připsali si přitom pravděpodobně další prvenství, když jako vůbec první dokázali autem projet celý Sovětský svaz z východu na západ. Stanuli také na nejjižnějším cípu Asie, stejně jako u Severního ledového oceánu. Kromě reportáží čistě cestopisných vytvořili také neveřejné zprávy pro československé úřady. Jedna z nich popisovala stav v Sovětském svazu.
Není překvapením, že obsah zprávy dokázal místní komunistické úřady spolehlivě rozzuřit a když v roce 1968 přirovnali Sovětskou okupaci k okupaci nacistické, s cestováním byl konec. Vydávat se nemohly ani knihy o jejich předchozích cestách. Zdálo se, že svůj další sen, cestu do Austrálie, již nikdy nepodniknou. Revoluce v roce 1989 sice otevřela hranice, ale Jiřímu Hanzelkovi již zdravotní stav další cestu neumožnil. Po Austrálii tak cestoval Miroslav Zikmund sám. Také jejich dílo, z něhož jmenujme především knihy jako „Afrika snů a skutečnosti“, „Světadíl pod Himálajem“ nebo „Za Lovci lebek“, se dočkalo obnovené popularity. Tatra 87, se kterou absolvovali svoji první cestu, zase patří k nejcennějším exponátům pražského Technického muzea, kam se na ní můžete vyrazit podívat.
Jiří Hanzelka zemřel v roce 2003. Miroslav Zikmund se dožil 102 let a když v roce 2021 zemřel, patřil mezi tucet nejstarších mužů v celé republice. Jejich legendární cestu do Afriky zopakovalo hned několik výprav. Od doby, kdy Afrikou projížděli Hanzelka se Zikmundem, se ale mnohé změnilo. Tak jak oni dva již Afriku nikdo z nás nespatří.
