Článek
Co je prosopagnosie
Nemoci s tímto odborným názvem se někdy lidově přezdívá obličejová slepota. Člověk, který touto chorobou trpí, není schopen rozpoznávat lidské tváře. Na skupinu lidí se dívá téměř jako na stádo zeber. Všichni jsou pro něj stejní, alespoň tedy v obličeji. Je třeba říct, že se nejedná o žádnou vadu zraku, problém vzniká až v mozku. Člověk s prosopagnosií nemá problém identifikovat vás třeba podle oblečení, stylu chůze nebo typických gest. Váš obličej mu ale neřekne vůbec nic i kdybyste spolu den předtím strávili celé odpoledne.
Poprvé byla tato choroba popsána již v 19. století, podrobněji byla ale studována až ve století dvacátém a medicína chorobu oficiálně uznává od roku 1947. Prosopagnosie může být různě závažná a lehké případy vlastně ani nikomu nepřijdou příliš zvláštní. Každý z nás ví jistě o někom, kdo si „špatně pamatuje tváře“. Odborníci dokonce odhadují, že nějakou formou prosopagnosie trpí 2 až 2,5 procenta populace. Léčba však neexistuje.
Život s prosopagnosií
Je docela snadno představitelné, že těžší formy této choroby již dokážou člověku značně znepříjemnit život. Právě o tom často mluví Brad Pitt, který má prosopagnosii diagnostikovanou v jakési středně těžké formě. Pitt otevřeně mluví například o tom, že jej řada lidí považuje za arogantního či přezíravého proto, že si zkrátka nepamatuje jejich tvář i když se s dotyčným setkal poměrně nedávno.
Lidský mozek je tajemný orgán, o němž stále nevíme tolik, kolik bychom chtěli
Stále však mluvíme o formě, která člověku umožňuje normální život. U „čisté“ prosopagnosie to již možné není. Takovéto případy jsou sice extrémně vzácné, z historie i ze současnosti jsou ale popsány. Člověk trpící absolutní obličejovou slepotou není schopen rozpoznat ani obličeje členů své rodiny, a dokonce nepozná ani sám sebe například na fotografii či ve filmovém záznamu. Takový člověk prakticky nemůže navazovat jakékoliv vztahy. Takoví lidé pak nemohou ani sledovat filmy či seriály, neboť ve chvíli, kdy kamera míří na obličej jakékoliv postavy, nepoznají, kdo ve filmu vlastně mluví.
Kde se prosopagnosie bere
Prosopagnosie může být buď vrozená nebo získaná. V prvním případě je geneticky podmíněná a logicky tedy dědičná. V druhém případě se může prosopagnosie objevit například v důsledku úrazu, prodělané mozkové příhody apod. Oficiálnímu uznání prosopagnosie coby diagnózy předcházela studie německého vojenského lékaře Joachima Bodamera, který v průběhu druhé světové války popsal několik případů u vojáků se střelným poraněním v oblasti hlavy. Byl mezi nimi i 24letý voják, který po takovém zranění zcela ztratil schopnost rozpoznávání tváří včetně členů jeho nejbližší rodiny.
Uvádí se, že v roce 2010 bylo na celém světě známo jen 13 případů takovéto těžké formy obličejové slepoty. Ale jak již bylo uvedeno, lehčí formy jsou naopak relativně hodně rozšířené. Kromě Brada Pitta nemocí trpí známá primatoložka Jane Goodall nebo zakladatel společnosti Apple Steve Wozniak. Zajímavý je potom případ neurologa Olivera Sackse. Ten byl jedním z předních odborníků na obličejovou slepotu, ale až po čase si uvědomil, že jí trpí i on sám. Především u lidí, kteří tuto chorobu mají od narození, bývá totiž diagnóza často obtížná, neboť oni sami svůj stav považují za přirozený.
Prosopagnosie je samozřejmě problém, který může značně komplikovat život. Není ale od věci zamyslet se nad tím, jestli by nám občas neprospělo, dívat se na svět očima lidí bez schopnosti rozpoznávat tváře. Možná bychom věnovali více pozornosti důležitějším věcem, než je vzhled.
Zdroje informací: https://www.nhs.uk/conditions/face-blindness/
