Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Siliquofera grandis: obr mezi kobylkami je oblíbeným mazlíčkem. Samci musí samicím platit za páření

Foto: Grumeti, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Obří kobylka Siliquofera grandis: unikátní domácí mazlíček.

Domácí chov hmyzu je stále oblíbenější činností mnoha milovníků přírody. Jedním z nejzajímavějších druhů, které můžete doma mít, je obří kobylka Siliquofera grandis. Její zvyky jsou fascinující.

Článek

Seznamte se s kobylkou

Druh Siliquofera grandis rozhodně není běžným zástupcem hmyzí říše. Na první pohled ohromí totiž svojí velikostí každého, kdo se na ni poprvé podívá. Tato sytě zelená kobylka, která ze všeho nejvíce připomíná velký list, může vyrůst až do délky 13 cm. Rozpětí jejích křídel však může atakovat až 30 cm. To není málo ani na leckterého ptáka.

Foto: Grumeti, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Siliquofera grandis dorůstá skutečně úctyhodné velikosti. S rozpětím křídel až 30 cm se mezi hmyzem jedná o opravdového obra.

Siliquofera grandis je doma především v deštných pralesech Nové Guineje. První vědecký popis tohoto obra poskytl světu francouzský přírodovědec Emile Blanchard v roce 1853. Od té doby budí nejen velký zájem vědců, kteří na začátku 20. století změnili jeho klasifikaci a vytvořili mu dokonce speciální druh Siliquofera, jehož je jediným druhem.

V dnešní době je Siliquofera grandis oblíbeným domácím mazlíčkem, kterého pěstuje nejeden chovatel i u nás. Kobylka ale rozhodně není zajímavá jen svojí velikostí. Také její chování a některé vlastnosti jsou nesmírně zajímavé a kuriozní.

Zajímavosti ze života obřích kobylek

V přírodě jsou tyto kobylky aktivní především v noci. Pravděpodobně se tak snaží minimalizovat riziko toho, že si je dá něco k snědku. Snaha o nenápadnost je v jejich případě opravdu maximální. Pokud se zrovna nemusí pohybovat, předstírají, že jsou listem, který se mihotá ve větru. A nutno podotknout, že to umí velmi dobře. Aby si nikdo nevšiml, že ve skutečnosti nejsou žádný listem, vystřelují dokonce své exkrementy tak, aby doletěly alespoň několik metrů. Nechtějí zkrátka budit žádnou pozornost.

Přesto se ale tyto kobylky umí také projevit, a to docela hlasitě. Prostřednictvím zvuků se totiž dorozumívají s ostatními kobylkami a také zastrašují případné predátory. Zvuky generují rychlým kmitáním křídel a aktivací tzv. stridulačního aparátu. Zajímavým způsobem probíhá rozmnožování, respektive páření. Samice dorůstají do větší velikosti než samci a pokud má dojít k páření, musí za něj samec zaplatit tím, že samici věnuje jakousi bílou hmotu bohatou na bílkoviny. Tu samice posléze zkonzumuje a získá tak dostatek energie ke kladení vajíček.

Foto: Emőke Dénes, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Tento muzejní exponát obří kobylky se už ani nepohne. Ve vašem teráriu ale budou jistě mnohem aktivnější.

Vajíček může jedna samice naklást během svého asi rok trvajícího života téměř 400. Po necelých třech měsících se z nich vylíhnou larvy a zhruba za stejnou dobu se pak objeví dospělá kobylka. Druh Siliquofera grandis je tedy u chovatelů poměrně oblíbený. Může za to i fakt, že je v zásadě nenáročný. Jak na to?

Chov obřích kobylek

Velikost druhu Siliquofera grandis samozřejmě naznačuje, že chovatel si bude muset pořídit terárium dostatečné velikosti. Jako minimální velikost pro jeden pár se udává 45×45×60 cm. Zvláště při jeho uzavírání v horní části dbejte na to, aby se nejednalo o látkovou síť. S tou by si totiž kobylka hravě poradila. Použijte proto raději pletivo z kovu. Na dno terária je třeba dát asi deseti centimetrovou vrstvu ze směsi, zeminy a písku či kokosového vlákna. Nezapomeňte kobylkám poskytnout také dostatečně velké větvičky na které se budou s radostí věšet.

Co se potravy týká, nejraději mají kobylka ostružinové listy, pochutnají si ale i na jablku, mrkvi, nebo salátu. Velmi důležité je udržování dostatečné vlhkosti v teráriu, které je potřeba denně rosit. Kobylky potřebují střídání světla a tmy po dvanácti hodinách a teplotu v teráriu musí chovatelé udržovat ve dne mezi 25 až 28 stupni Celsia, v noci o nějaké tři až čtyři stupně méně.

Závěr

Siliquofera grandis je fascinujícím tvorem. Jestliže se o chování hmyzu v domácích podmínkách často říká, že jeho nevýhodou je fakt, že s hmyzem se prostě nepomazlíte, u této kobylky to tak úplně neplatí. Se svojí velikostí je to již parťák se vším všudy. Nenáročnost jeho chovu potom znamená, že se do něj mohou pustit i začínající chovatelé. Neznamená to ale, že by snad neměli být stoprocentně rozhodnuti o tom, že se o kobylku starat chtějí a současně by si samozřejmě měli nastudovat dostupné prameny s informacemi o tom, jak se o obří kobylku správně starat. To ale platí pro chov každého živého tvora.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz