Článek
„Třetí stav“ na scéně
Idea života po životě fascinuje lidstvo odpradávna. Je koneckonců základním stavebním kamenem většiny náboženských systémů a samozřejmě také ohromného množství nejrůznějších mýtů a legend o upírech a dalších tzv. nemrtvých bytostech. Zábavní průmysl moderní doby si zase oblíbil zombies. Vědci z univerzity v americkém Seattlu ve spolupráci s jednou kalifornskou nemocnicí provedli výzkum, jehož výsledky mohou přepsat učebnice biologie a možná i nejeden zákoník. Při čtení původního vědeckého článku se pak člověk nemůže ubránit právě myšlenkám na zombies.
Zjednodušeně řečeno, vědci podle všeho narazili na fenomén, který není ničím jiným než jakýmsi „třetím stavem“ někde na půli cesty mezi životem a smrtí. Během výzkumu totiž odebrali výzkumníci buňky z odumřelého embrya žáby. Tyto buňky nejen, že stále přežívaly, ale dokonce se samovolně spojily a vytvořily mnohobuněčný organismus zcela odlišný od toho, jehož součástí byly před smrtí embrya. Tento organismus je označován jako xenobot a dokáže se ve svém okolí pohybovat a také orientovat. Umožňují mu to tzv. řasinky, které však byly v původním embryu využívány k jiným účelům.
Toto zcela nečekané a fascinující pozorování si přímo říká o to, aby bylo připodobňováno právě ke zrození zombies. Bude třeba provést ještě mnoho dalších experimentů, především pak ověřit, zda je podobný fenomén pozorovatelný i u člověka. Je ale velmi pravděpodobné, že tomu tak bude. Velmi podobné výsledky byly totiž dosaženy i s buňkami odebranými z plicních sklípků člověka. I ony se dokázaly přeskupit, pohybovat a vykonávat nové činnosti.
Věda nás ještě dovede k nejednomu šokujícímu odhalení
Možné dopady výzkumu
Vědci si zatím vůbec nejsou jistí tím, jak je něco vůbec takového možné. Podle aktuální teorie, kterou budou chtít ověřit především, funguje vše tak, že vnější membrána buněk přenáší elektrické impulzy jejichž prostřednictvím spolu buňky komunikují.
Zcela zásadní je však samotná podstata objevu. Nyní máme za to, že organismus je buď živý, nebo mrtvý. Můžeme maximálně některé jeho části udržet funkční a například je transplantovat do jiného těla. To je ale něco jiného než samovolný vznik nového organismu přeskupením některých buněk mrtvého těla.
Nejde přitom jen o biologickou zajímavost, ve skutečnosti může být tento objev začátkem cesty na jejímž konci bude stát změna právní definice smrti. Jsme skutečně mrtví, jestliže se část našeho těla udržuje naživu a sama se začne spojovat v nový organismus? A co si tento organismus uchovává z naší biologické podstaty? Objev nás opět nutí pokládat si otázky na téma naší podstaty, významu těla pro definici naší osobnosti i o tom co vlastně znamená existovat a být naživu. Tyto zombie organismy nám pravděpodobně ještě řádně zamotají hlavu.
Zdroje informací: https://newsbulletin247.com/technology/580451.html
