Článek
Ostrov Tilos
Malý řecký ostrov Tilos v katalozích cestovních kanceláří příliš často nenajdete. Jinak tomu ani být nemůže, neboť turistických zařízení je zde opravdu málo. Ani 500 stálých obyvatel příliš netouží po tom, aby se z jejich ostrova stala jedna velká diskotéka jako je tomu na řadě jiných ostrovů. O to zajímavější ale ostrov Tilos je. Nikde také není řečeno, že se sem nemůžete podívat třeba na jednodenní výlet. Trajektem z Rhodosu to sem netrvá až tak dlouho. Možná se ale ptáte, jestli je zde vůbec něco zajímavého. Odpověď zní: jednoznačně ano.
Pomyslným centrem cestovního ruchu na ostrově je městečko Livadia. Zde je jediný přístav na celém ostrově, a právě odtud budete pravděpodobně vyrážet na výlety k dalším zajímavostem. Vynechat byste neměli vesnici Megalo Chorio se středověkým hradem nebo archeologickým muzeem. Nedaleko vesnice je potom jeskyně Charkadio, kde archeologové odkryli zajímavé nálezy datované až do doby neolitu. Možná ještě zajímavější byly ale kosterní pozůstatky evropských trpasličích slonů. Právě díky nim je ostrov Tilos opravdu unikátní a věnujeme mu samostatnou kapitolu. Ještě předtím se ale podíváme na další zajímavá místa na ostrově.
Co dalšího neminout?
Další zajímavá vesnička nese jméno Agios Antonios, a kromě byzantského kláštera zde můžete nasávat atmosféru typické řecké rybářské vesničky dosud nezasažené masovou turistikou. Zcela unikátní zážitek potom nabízí vesnice Mikro Chorio. Její počátky se datují do 15. století a lidé ji vystavěli mimo jiné i proto, aby byli v horách ve vnitrozemí ostrova lépe chráněni před nájezdy pirátů. Po druhé světové válce byla vesnička opuštěna a dnes je z ní město duchů. Ruiny budov či byzantských kostelů vytvářejí zcela jedinečnou atmosféru pro procházku. Ale pozor, platí to jen za bílého dne. V noci se totiž Mikro Chorio změní v dějiště jedné velké party. V místním baru začne hrát muzika a světla ve starých opuštěných budovách dávají tomuto místu úplně novou podobu. Pokud na Tilos vyrazíte, tohle si prostě nesmíte nechat ujít.
A co sloni?
Ve Středomoří nacházeli lidé pozůstatky slonů prakticky odjakživa. Ať již šlo o Krétu, Sicílii nebo třeba Dodekany, všude tam sloni v minulosti žili. Bez výjimky šlo ale o slony trpasličí, jen o něco větší než osel či poník. Většinou vyhynuli ještě před příchodem člověka, zrovna na ostrově Tilos to ale není tak jisté.
Kosterní pozůstatky zakrslého slona, který žil ve Středomoří ještě v době 4000 let př. n. l.
Sloni se sem dostali někdy před padesáti tisíci lety díky nízké hladině moře. Ještě zajímavější je fakt, že zde vydrželi až do doby 4000 let před naším letopočtem. Na tomto ostrově tedy žili vůbec poslední sloni v Evropě. Otázkou je, zda se zde ještě potkali se zástupci lidského druhu. Pokud ano, je možné, že je lidé lovili a přispěli k jejich vyhynutí? Je to určitě jedna z možností, byť existují i konkurenční teorie jako je vliv klimatické změny nebo výbuchu sopky na některém z vedlejších ostrovů. Pokud tedy najdete na ostrově Tilos obchod či restauraci se slonem ve znaku, nejedná se o žádnou náhodu, ale o připomínku toho, že Tilos byl v minulosti skutečným sloním ostrovem.
Ať již se ale lidé se slony setkali či nikoliv, stopu po evropských chobotnatcích lze v řecké kultuře nalézt bez větších problémů. Lebky slonů, které lidé nacházeli, měly totiž velký otvor po chobotu. Lidé, kteří slona v životě neviděli, si ji ale vysvětlili jako místo pro jedno velké oko. A tak vznikla pověst o Kyklopech.
A ještě jednu zajímavost Tilos má. Stal se totiž „prvním bezodpadovým ostrovem na světě“. Úřady na ostrově úspěšně eliminovaly skládkování, obyvatelé se zapojili do systému sběru odpadu „od dveří ke dveřím“ a bylo otevřeno moderní recyklační centrum. Na ekologii zde opravdu bojí.
