Článek
Útok na katedrálu svaté Dominiky
Psal se 16. duben roku 1925 a hlavní město Bulharska se chystalo na pohřeb významného generála a současně člena vedení vládnoucí Demokratické strany Konstantina Georgieva. Ten byl o několik dní dříve zastřelen členy tzv. Šestky, tedy ozbrojeného křídla bulharské Komunistické strany.
Vražda takto významné osobnosti nebyla sama o sobě cílem komunistické bojůvky. Jejím účelem bylo zařídit konání pohřbu, na kterém se sejde celá vládnoucí elita tehdejšího Bulharska, jak ta politická, tak ta vojenská. Mimochodem, generál Georgiev ani nebyl primárním cílem, tím měl být policejní prezident. Ke změně došlo kvůli příliš silné ochraně policejního prezidenta.
Vražda svůj cíl zdánlivě splnila
Na zelený čtvrtek, který v roce 1925 připadl na 16. duben, byl naplánován velkolepý pohřeb v katedrále svaté Dominiky (bulharsky Sveta Nedelja). Ráno před pohřbem ale do katedrály za pomoci jejího správce pronikli členové Šestky.
Rekordní bombový útok
Útočníci si s sebou přinesli více než 25 kilogramů výbušnin, které umístili pod střechu katedrály. Celá akce však byla řízena a podporována z Moskvy. Sovětský svaz poskytl svým bulharským soudruhům finanční prostředky výbušniny a know-how. Sověti si spolu s bulharskými komunisty představovali, že likvidace velké části vládní elity umožní provést státní převrat.
Brzy bylo jasné, že hlavní cíl útoku, tedy car Boris III. na pohřeb nedorazí, neboť se účastnil jiného smutečního obřadu. I přes to, se v 15 hodin a 23 minut ozval silný výbuch, který zničil střechu katedrály a její trosky se zřítily na smuteční hosty. Přímo na místě zemřelo více než 130 lidí a další stovky utrpěly zranění.
Konečná bilance útoku činila 213 mrtvých a asi 500 zraněných. To činí z útoku v bulharské Sofii nejhorší teroristický útok v Evropě ve 20. století, pokud nepočítáme válečná léta.
Po útoku byl v Sofii vyhlášen stav obležení a ulice zaplnila armáda.
Ačkoliv bylo mezi oběťmi několik generálů a poslanců, nezemřel žádný člen vlády. O převzetí moci komunisty tak nemohla být ani řeč. Naopak v Sofii byl vyhlášen stav obležení a úřady rozjely obří pátrací akci. Bylo omezeno cestování, telefonování, a dokonce i telegrafování podléhalo cenzuře. Zatýkány byly tisíce lidí, z nichž čtyři sta skončilo na popravišti.
Je třeba říct, že mnoho lidí bylo popraveno bez soudu a celá řada z nich neměla s atentátem nic společného. Co se atentátníků týká, někteří z nich dopadení byli, části se ale povedl útěk přes Jugoslávii do Sovětského svazu.
Bráno podle počtu obětí je bombový útok v Sofii nejhorším teroristickým útokem vůbec, nejhorší útok ve 21. století, tedy výbuchy na železnici v Madridu zabily 193 lidí. Pokud bychom ale započítali i útoky ve vzduchu, potom by těmi nejhoršími byly atentáty na lety společností Air India a Pan Am v letech 1985 a 1988. Při nich zemřelo 329, respektive 270 lidí, a i když šlo o útoky na letadla neevropských společností, odehrály se v evropském vzdušném prostoru.
Sestavovat ale žebříčky tohoto typu stejně nemá velký význam, otřesné byly všechny do jednoho.
Zdroje informací:
