Článek
Tučná jídla jako oslava hojnosti
Základem masopustu byly pokrmy, které voněly po zabijačce. Zima byla v plném proudu, zásoby masa byly čerstvě zpracované a nic se nesmělo vyhodit. Ovar byl jistota. Vařené koleno, hlava nebo lalok, podávané s křenem a hořčicí, představovalo čisté maso bez velkých úprav. Jídlo bylo prosté, ale slavnostní. Jitrnice a jelita se jedla teplá, často rovnou z kotle. Na Podbrdsku se do nich dávalo hodně majoránky a česneku, aby zahřály. Prdelačka, zabijačková polévka s krví, kroupami a česnekem, byla symbolem toho, že se surovinami neplýtvá. Tato polévka byla hustá, tmavá, s vůní pepře a majoránky. Vrcholem hostiny byl pečený bůček. Křupavá kůže, měkké maso, kmín a česnek bylo jídlo, které se jedlo pomalu a s úctou. Masopust byl poslední chvílí, kdy se mohlo jíst opravdu tučně. Lidé věděli, že po něm přijde půst, a tak si rádi dopřáli.
Sladké pečivo jako radost a odměna
Sladkosti měly v masopustu zvláštní místo. Byly symbolem radosti, světla a očekávání jara. Koblihy byly královny masopustu. Nadýchané, smažené na sádle, plněné povidly nebo marmeládou. Na Podbrdsku se často dělaly menší, aby se daly jíst za pochodu během průvodu. Boží milosti byly křehké, tenké a posypané cukrem. Jedly se rychle a mizely ze stolu dřív, než vychladly. Šišky byly jednodušší než koblihy, ale stejně oblíbené. Děti je jedly s povidly, dospělí k nim popíjeli kořalku. Koláče se pekly podle rodinných zvyklostí. Někde tvarohové, jinde makové, často s drobenkou. Sladké pečivo doprovázelo průvody, tancovačky i návštěvy sousedů. Bylo to jídlo, které se dělilo.
Nápoje, které držely společnost pohromadě
Masopustní veselí se neobešlo bez tekutin, které zahřály a rozvázaly jazyk. Pila se domácí kořalka, často slivovice nebo hruškovice. Nechybělo ani pivo, které bylo lehčí než dnešní. Nápoje nebyly jen doplňkem hodovního stolu. Byly součástí rituálu, který měl uvolnit atmosféru a spojit lidi.
Proč právě tato jídla?
Masopustní pokrmy na Podbrdsku vycházely z jednoduché logiky venkovského života, kdy bylo potřeba využít maso ze zimní zabijačky. Sádlo a mouka byly základní suroviny, které byly po ruce. Sladké pečivo dodávalo energii během dlouhých průvodů. Hostina měla být poslední velkou oslavou před půstem. Masopust tak nebyl jen o maskách a průvodech. Byl to čas, kdy se celá vesnice sešla u jednoho stolu a jídlo bylo tím, co ji drželo pohromadě.
Chcete vědět, jak v Brdech a na Podbrdsku žili a hospodařili naši předci, čím se živili a jaké svátky slavili? Zajímá vás, co jedli, jaká zvířata chovali a jak vypadaly jejich zahrádky? Oceníte tipy na výlety, recenze z restaurací a další zajímavé informace z této lokality? Pak sledujte náš profil a nic vám neunikne.
