Článek
Bitcoin (BTC) se znovu dostal do centra pozornosti investorů poté, co jeho cena překročila hranici 90 000 dolarů. Tento pohyb přichází po období výrazné volatility, během něhož kryptoměna od svého vrcholu citelně oslabila, a to i navzdory původní euforii, která následovala po zajištění druhého prezidentského mandátu Donalda Trumpa. Investoři tehdy sázeli na to, že politické prostředí ve Spojených státech bude kryptoměnám více nakloněné a že dojde k dalšímu cenovému boomu.
Realita byla v krátkodobém horizontu odlišná. Od Trumpova nástupu do úřadu bitcoin nejprve klesl o více než deset procent a v určité fázi se propad pohyboval téměř na úrovni třiceti procent. V posledních týdnech se však zdá, že se tržní momentum začíná znovu obracet ve prospěch největší kryptoměny. Překonání hranice 90 000 dolarů proto vyvolává otázku, zda jde pouze o krátkodobý výkyv, nebo o začátek delšího růstového trendu.
Podle dostupných dat stojí za aktuálním posílením bitcoinu několik relativně stabilních faktorů, které mohou mít vliv i v dalších měsících. Tyto faktory se netýkají pouze spekulativní nálady, ale širšího makroekonomického a institucionálního rámce, ve kterém se bitcoin pohybuje.
Nízké úrokové sazby jako podpůrné prostředí
Jedním z klíčových pilířů současného růstu bitcoinu je prostředí relativně nízkých úrokových sazeb. Nižší sazby obecně snižují náklady na financování a činí využívání pákových nástrojů, včetně maržových úvěrů, dostupnějším. Právě marže umožňuje investorům rychleji budovat větší pozice, což u vysoce volatilních aktiv, jako je bitcoin, může mít výrazný cenový efekt.
Federální rezervní systém se podle současných očekávání chystá v roce 2026 úrokové sazby spíše stabilizovat než zvyšovat. Zásadní roli zde hraje vývoj inflace, která se drží mírně pod hranicí tří procent. Tento stav nevyvolává akutní potřebu dalšího zpřísňování měnové politiky, a tím pádem ani tlak na růst sazeb. Pro riziková aktiva, mezi která bitcoin bezpochyby patří, jde o příznivé prostředí.
Další nejistotu přináší politický rozměr. Funkční období předsedy Fedu Jeroma Powella končí v květnu 2026 a prezident Trump dlouhodobě prosazuje nižší úrokové sazby. Pokud by byl do čela centrální banky jmenován představitel více nakloněný rychlejšímu uvolnění měnové politiky, mohlo by to vytvořit dodatečný impuls pro růst bitcoinu. I v případě, že k takové změně nedojde, přetrvávající nízké sazby samy o sobě představují stabilní základnu pro další růstový potenciál kryptoměny.
Rostoucí role institucionálních investorů
Zatímco v počátcích byl bitcoin doménou především retailových investorů, v posledních letech se struktura trhu výrazně proměnila. Právě zapojení institucionálních hráčů sehrálo zásadní roli při dosažení historických maxim. Bitcoin se postupně stal součástí širšího investičního ekosystému a přestal být vnímán pouze jako okrajové nebo experimentální aktivum.
Institucionální zájem se projevuje několika způsoby. Významnou roli sehrály bitcoinové burzovně obchodované fondy (ETF), které umožňují expozici vůči bitcoinu i investorům, kteří nechtějí nebo nemohou držet kryptoměnu přímo. Dalším faktorem je rozšíření nabídky kryptoměnových futures a možnost obchodování digitálních aktiv na tradičních investičních platformách.
Tato infrastruktura výrazně snižuje bariéry vstupu a zvyšuje likviditu trhu. V kombinaci s psychologickým efektem, kdy růst ceny vyvolává další poptávku ze strany investorů obávajících se, že jim růst „uteče“, může institucionální zapojení vytvářet prostředí pro udržitelnější cenové hladiny. Právě tento mechanismus byl klíčový i v období, kdy bitcoin v minulém roce dokázal překonat hranici 120 000 dolarů za minci.
Bitcoin jako součást státních rezerv
Dalším strukturálním faktorem je postupná změna vnímání bitcoinu ze strany některých vlád. Stále častěji se objevuje narativ bitcoinu jako „digitálního zlata“, tedy aktiva, které může sloužit jako dlouhodobý uchovatel hodnoty. Tento pohled vedl k tomu, že některé státy začaly vytvářet nebo navyšovat své bitcoinové rezervy.
Podle dostupných údajů drží globální vlády více než dvě procenta celkové nabídky bitcoinů. Vzhledem k omezené nabídce této kryptoměny představuje i relativně malý nárůst státní poptávky významný faktor, který může ovlivnit tržní rovnováhu. Pokud by vlády ve svých nákupech pokračovaly, vzniká zde dodatečný dlouhodobý zdroj poptávky, který není závislý na krátkodobých spekulacích.
Tento aspekt má navíc silný psychologický efekt na retailové investory. Očekávání, že státy budou bitcoin dále akumulovat, může vést k předstihovým nákupům a posilovat poptávku ještě před samotnými kroky vlád. V prostředí omezené nabídky tak může tato dynamika přispívat k udržení ceny nad klíčovými hranicemi, jako je právě úroveň 90 000 dolarů.
